Narodit se v kolébce královského páru znamenalo v minulo takřka jistě stát se dříve či později obětí sňatkové politiky. Své by o tom mohla vyprávět nejedna princezna. A vhodné nevěsty se samozřejmě hledaly i pro krále. Někdy za nimi vyrazilo skutečně honosné poselstvo.
Je dcerou českého krále Albrechta II. Habsburského (1397–1439) a Alžběty Lucemburské (1409–1442) a brzy se stane sirotkem.
Alžbětu Habsburskou (1436–1505) poté její poručník římský císař Fridrich III. (1415–1493) v 18 letech nechá provdat za polského krále, tehdy Kazimíra IV. Jagellonského (1427–1492).
Ke krasavicím se zrovna neřadí, ale král u ní ocení vzdělání a intelekt. Alžběta svému choti radí ve státnických záležitostech.
„Kazimír byl sice protřelý politický šíbr, ale je víc než pravděpodobné, že za mnoha činy a rozhodnutími tohoto analfabeta stála mimořádně inteligentní a pragmaticky uvažující královna Alžběta,“ uvádí k tomu současný spisovatel Jan Bauer.
Oba se jako milenci pilně činí v posteli. Důkazem je, že Alžběta postupně přivede na svět 13 dětí. Dvě zemřou v raném dětství.
Když zemře její bratr Ladislav Pohrobek (1440–1457), královský pár se postará o to, aby na český a uherský trůn usedl jejich nejstarší syn Vladislav II. Jagellonský (1456–1516).
Polskou korunu pak nosí i další tři potomci plodného páru: Jan I. Olbracht, Alexandr a Zikmund I. Starý. Postará se i štěstí svých dcer, které provdá do různých evropských dynastií.
Nemilovaná královna obětí sňatkové politiky
Železo se musí kout, dokud je žhavé, tímto heslem ve sňatkové politice se řídí i český král a římský císař Ferdinand I. Habsburský (1503–1564).
Proto svoji nejstarší dceru Alžbětu Habsburskou (1526–1545) zasnoubí už nedlouho po jejím narození. Vyvoleným se stává polský král a litevský velkovévoda Zikmund II. August (1520–1572).
Dvojice se bere v roce 1543 v litevském Vilniusu. Pro Alžbětu ale není život na polském dvoře procházkou růžovou zahradou. Neustále se potýká s intrikami své tchyně Bony Sforzy (1494–1557) a Habsburky tu také nemají v lásce.
Alžbětě komplikují život i epileptické záchvaty. Zemře dva roky po sňatku. Zikmund si poté vezme Alžbětinu sestru Kateřinu (1533–1572).
Místo veselky pohřeb
Pěkně kadeřavý zlatovlasý mládeneček s andělskou tvářičkou, tak popisují dobové prameny českého krále Ladislava Pohrobka. Pod krásnou vizáží se ale skrývá osobnost, která se už v raném mládí naučila spřádat intriky. A co jeho nevěsta?
„Vhodná se zdála být Magdaléna, dcera francouzského krále Karla VII. Stojí za zmínku, že velkolepý průvod – „nejkrásnější a největší poselstvo, které kdy do Francie přišlo,“ jak zaznamenal soudobý francouzský kronikář – vezl s sebou ukázku husitské hradby, která byla v celé Evropě pojmem,“ píše současný český historik Jaroslav Čechura.
Ladislav ale zemře na leukémii dříve, než se dočká veselky s francouzskou nevěstou.