Zatímco zívání nikoho příliš netrápí a je vlastně v zásadě příjemné, škytavka je něco, čemu se už od malička snažíme vyhnout. Jenže ne vždycky se to podaří. Někdy prostě přijde, ať děláme nebo neděláme cokoliv.

Popisovat do detailu škytavku asi není nutné. Jde prostě o křeče bránice, vyvolané drážděním tzv. bráničních nervů. Tyto stahy následně vedou k rychlému nasátí vzduchu do plic a zároveň k uzavření hrtanové příklopky.

Vzduch nahromaděný v plicích zamíří ven přes hlasivky, což je moment, kdy vzniká onen typický škytavý zvuk. Zajímavé je, že ačkoliv proces vzniku škytavky mají vědci celkem dobře zmapovaný a popsaný, stále nedokážou úplně přesně říci, proč k ní vlastně dochází.

Co je příčinou škytavky? A je možné jí nějakým způsobem předcházet?

Co na ni platí?

Co přesně škytavku způsobuje, nevíme. Nejčastěji se hovoří o hltání jídla, při kterém se do žaludku dostane moc vzduchu, který potom tlačí na bránici a může vyvolat její křeč. Jenže i to je relativní.

Někdo může hltat, jak chce, a škytavku mít nikdy nebude, jiný člověk ji zase dostane, aniž by vůbec jedl.

Ve hře je tak spoustu dalších příčin – například pití sycených nápojů, přejídání se, kořeněná jídla, alkohol, střídání teplého a studeného nebo třeba dehydratace.

Vědeckých důkazů pro to či ono je ale málo a nejspíš ani vy nedokážete ve vašem škytání, pokud tedy škytáte, vypozorovat žádný vzorec. Stejně tak není žádný zaručený recept, jak se tohoto nežádoucího stavu zbavit.

Někdo doporučuje zadržet dech, někdo vypít sklenici vody a objevuje se i rada vysát plátek citronu nebo se napít jablečného octa.