Domů     Co všechno dokážou rostliny? Jsou chytřejší, než jsme si mysleli!
Co všechno dokážou rostliny? Jsou chytřejší, než jsme si mysleli!
17.11.2024

Výzkum rostlin v poslední době přináší neuvěřitelná zjištění. Rostliny mají paměť, využívají množství smyslů, a ve vnímání svého okolí člověka dokonce i předčí.

Rostliny jsou už dlouho fascinujícím předmětem výzkumu. Vědci zjistili, že toho za určitých okolností dokážou opravdu hodně.

Vnímají své viditelné okolí, zvládnou rozlišovat mezi červenou a modrou barvou, vnímají vůně a reagují na ně, poznají, když se jich něco dotýká, a rozlišují mezi různými typy doteků.

Dokonce umějí vnímat i gravitaci a upravit svůj růst tak, aby jejich kořeny vždy směřovaly k zemi. Rostliny mají i něco jako vzpomínky – pamatují si infekce, které prodělaly, a různé podmínky prostředí, kterým musely v minulosti čelit.

Podle toho pak dokážou měnit svou fyziologii. Co ale rostliny nevnímají, jsme my lidé. Jsme pro ně jen jedním z mnoha vnějších vlivů a rozhodně nás nepovažují za individuální bytosti, pokud tento koncept vůbec mají.

Osobní vztah si k vám tedy vaše oblíbená rostlina nevytvoří, bude ale velice přesně vnímat, co v jejím okolí děláte.

Sluch rostlin

Ve 20. letech se zpěvačka a amatérská bioložka Dorothy Retallacková pokusila dokázat, že rostlinám prospívá klasická hudba, zatímco poslech Led Zeppelin u nich způsoboval chřadnutí.

Její teorie, i když fascinující, byly ale metodologicky sporné a odrážely spíše její osobní dojmy. Při pozdějších pokusech květiny reagovaly stejně na vybrané hudební skladby jako na hučení větráčku.

Sluch tedy pravděpodobně patří mezi smysly, které rostliny nemají. Podobně nedostatečně podložené závěry byly publikovány v roce 1973 v knize Tajný život rostlin. Mimo jiné se v knize tvrdilo, že rostliny mají emoce a dokážou rozeznávat jednotlivé lidi.

Botanici ale tuto knihu, která byla zaměřená spíš na duchovní vztah mezi lidmi a rostlinami, nepovažují za seriózní. Dala ale vědcům námět pro další výzkumy.

I když rostliny nemají mozek ani nervové buňky, dokážou si pamatovat události. Používají k tomu GABA, kyselinu, která v lidském těle funguje jako neuropřenašeč, tlumící emoce. U rostlin nahromadění GABA signalizuje sucho. Rostlina díky tomu začne odpařovat méně vody, aby si jí co nejvíc udržela.
I když rostliny nemají mozek ani nervové buňky, dokážou si pamatovat události. Používají k tomu GABA, kyselinu, která v lidském těle funguje jako neuropřenašeč, tlumící emoce. U rostlin nahromadění GABA signalizuje sucho. Rostlina díky tomu začne odpařovat méně vody, aby si jí co nejvíc udržela.

Křičící rostliny

Tým badatelů z univerzity v Tel Avivu nedávno zjistil, že když jsou některé rostliny vystavené stresu, vydávají vysokofrekvenční „tísňový zvuk“. Pracovali s rostlinami tabáku a rajčete.

Zkoušeli je zbavit vody nebo jim odříznout stonky a přitom se snažili zachytit případné reakce speciálním mikrofonem, který zaznamená i zvuky, které lidské ucho neslyší.

Ukázalo se, že obě rostliny začaly v nepříjemné situaci vydávat ultrazvukové „výkřiky“ v rozmezí 20–100 kilohertzů. Rostliny reagovaly na různé zdroje stresu různou hlasitostí výkřiků.

Tabák vydával hlasitější zvuk, když byl zbaven vody, než když mu odřízli stonek. Měnila se také frekvence „výkřiků“. Když vědci rajčeti odřízli stonek, začalo vydávat 25 tísňových zvuků za hodinu.

Oproti tomu rostliny, které nezažívaly žádné ohrožení nebo poškození vysílaly do světa za hodinu méně než jeden „výkřik“.

Zrak rostlin

Protože rostliny potřebují pro svůj život světlo, je pro ně smysl fungující podobně jako zrak extrémně důležitý. Mají třikrát víc receptorů citlivých na světlo než lidské oko – tedy celých dvanáct.

Rostliny dokážou rozeznat, odkud světlo přichází, kolik ho je, jakou má barvu a jak dlouho trvá. Rostlina dokonce dokáže podle barvy světla zaznamenat například to, že vedle ní stojí osoba s červenými šaty. Když ji něco stíní, rychle začne růst jiným směrem.

Podle množství světla pozná nejen to, kdy se stmívá, ale také kdy přichází jaro. Neřídí se přitom délkou dne, ale noci.

Tu rostliny měří podle množství červeného světla, dopadajícího na listy, a podle toho přizpůsobují svůj roční cyklus, tedy například, kdy vykvetou. Naopak směr růstu regulují podle množství modrého světla, které dopadá na špičky listů.

Čichající rostliny?

Je to s podivem, ale rostliny podle všeho dokážou zaznamenat i množství různých látek ve vzduchu.

Už od 80. let se kupříkladu ví, že stromy napadené housenkami začnou vylučovat feromony, které varují další stromy v okolí, a ty si začnou tvořit v listech látky, které housenky odpuzují. Původně si vědci mysleli, že jde o altruistický popud.

To ale v nedávných letech vyvrátil doktor Martin Heil, který studoval fazole. Zjistil přitom, že rostlina, které housenka ohlodává list, vysílá signál svým dalším listům. To, že ho mohou svým „čichem“ zaznamenat i rostliny v okolí, je jen šťastná náhoda.

Hmat a smysl pro gravitaci

V 60 letech udělal Frank Salisbury objev, který nám ukázal mnoho o hmatu rostlin. Zjistil totiž, že listy řepeně, na které pravidelně sahal, zežloutly a uschly, zatímco ty, kterých se nedotýkal, vesele rostly dál.

Pokud máte tedy doma pokojové rostliny, snažte se na jejich listy sahat co nejméně. Hmyzožravé rostliny zase zaznamenávají dotyk, který je přiměje sklapnout past, podle elektrických impulzů z výčnělků na listech.

Rostliny mají dokonce i smysl, kterým dokážou zaznamenat gravitaci. I v naprosté tmě bude kořen rostliny růst směrem dolů a listy zase nahoru. Čidlo, ve kterém tento smysl sídlí, se nachází ve špičce kořenu.

Protože rostliny před svými predátory nemohou utéct, brání se tím, že vyrábějí chemikálie, které býložravcům škodí nebo je odpuzují. Rostliny jsou vlastně velice výkonnou chemickou laboratoří, ze které pochází například i káva nebo koření, které si přidáváme do jídla.
Protože rostliny před svými predátory nemohou utéct, brání se tím, že vyrábějí chemikálie, které býložravcům škodí nebo je odpuzují. Rostliny jsou vlastně velice výkonnou chemickou laboratoří, ze které pochází například i káva nebo koření, které si přidáváme do jídla.

Cítí rostliny bolest?

Odpověď na tuto otázku je složitější, než se zdá. Rostliny jsou schopné pomocí mechanoreceptorů – receptorů tlaku – poznat, jestli se jich něco dotýká nebo se s nimi hýbe.

Dokážou také poznat, když je něco poškozuje, a reagovat na to například tím, že při okusování hmyzem vypustí chemikálie, které ho odpuzují. Očividně se snaží vyhnout tomu, aby jim něco škodilo. Vnímají ale tyto podněty jako bolest tak, jak ji známe my?

Bolest u lidí a zvířat zaznamenává nervový systém, a ten rostliny nemají. Přenos informací se u nich neděje prostřednictvím elektrických impulzů jako u živočichů, ale chemicky.

Rostliny tedy sice podněty cítí, ale nemohou cítit bolest v tom smyslu, jak ji vnímáme my.

Umí dracéna číst myšlenky?

Americký vyšetřovatel a specialista na práci s detektorem lži Clive Backster měl zvláštní nápad – připojil na detektor lži svou oblíbenou pokojovou rostlinu dracénu.

Chtěl zjistit, za jak dlouho po zalití doputuje voda do listů rostliny, což by elektrody detektoru lži zaznamenaly.

Ke svému překvapení ale detektor lži místo jednoduché čáry ukázal reakci, jakou by vyvolal člověk, který lže a bojí se, že jeho lež bude odhalena. Backster se proto domníval, že u rostliny zaznamenal strach, a rozhodl se ji ohrozit, aby tuto teorii otestoval.

Pouhá myšlenka na podpálení listu vyvolala u rostliny reakci

Zkusil namočit list dracény do horké kávy, na to ale rostlina nijak nereagovala – detektor lži ukazoval hodnoty odpovídající znudění. Šok ale přišel potom:

Když výzkumník vytáhl z kapsy krabičku zápalek s úmyslem podpálit další list, detektor lži zaznamenal silnou změnu. Vyvolala snad tento efekt jen jeho myšlenka? Backster zkusil hořící zápalku přiložit k listu rostliny, ale silnější reakce už nedosáhl.

Poté, co zápalku zase uhasil a krabičku zápalek odnesl do vedlejší místnosti, se rostlina „uklidnila“ a detektor přestal ukazovat reakci.

Backsterův efekt

V únoru 1966 byl díky tomu zformulován „Backsterův efekt“, který tvrdí, že rostliny dokážou měřitelným způsobem reagovat nejen na násilí, ale i na násilné myšlenky lidí ve svém okolí.

Pro vědecký svět tyto experimenty nebyly příliš přesvědčivé a mnoho seriózních badatelů označilo výsledky za nepodložený nesmysl. Mezi lidmi ale i tak vyvolaly vlnu úžasu a objevili se i tací, kterou teorii rozvíjeli.

Spekulovalo se například o tom, že by rostliny mohly číst myšlenky s pomocí jakýchsi bioenergetických polí.

Wood Wide Web – i rostliny mají svůj „internet“

Kořeny stromů v lese jsou navzájem propojené skrze síť houbových vláken, mycelium. Stromy skrze něj mohou komunikovat a pomáhat si.

Bioložka Suzanne Simardová z kanadské Univerzity Britské Kolumbie zjistila, že stromy jsou propojené se svým mateřským stromem, který například skrz mycelium posílá živiny svým potomkům, a to i za cenu vlastního růstu.

Nemocné stromy zase vracejí zbytky svých zásob do sítě, kde je mohou využít stromy zdravé. Skrze mycelium si stromy předávají informace o škodlivém hmyzu nebo jiném blížícím se nebezpečí.

Mycelium, které stromy spojuje, se svým fungováním nápadně podobá lidského mozku, ale i lidským sociálním systémům.

Rostliny zjistí, že je něco poškozuje, díky kyselině salicylové, které tuto informaci přenáší. Z této látky se také vyrábí lék proti bolesti – aspirin.
Rostliny zjistí, že je něco poškozuje, díky kyselině salicylové, které tuto informaci přenáší. Z této látky se také vyrábí lék proti bolesti – aspirin.

Mateřské stromy a stromoví „jedináčci“ 

Simardová dokázala, že mateřské stromy jsou pro zdraví lesa nesmírně důležité. Jejich role v komunitě stromů je nenahraditelná. Starají se o výživu pro své semenáčky, pomáhají stromům napadeným nemocemi, škůdci, nebo ohroženým nepříznivými podmínkami.

Tyto stromy jsou jakýmsi „zpravodajským centrem“, které řídí tok informací a dohlíží na stromy, které na něj jsou napojeny.

Jaký je náš vliv na přírodu

Pokud lidé les vykácejí a nasázejí místo něj mladé semenáčky jednoho druhu, nemají tyto stromky propojení se svým mateřským stromem. Jsou to „jedináčci“ a díky absenci mycelárního propojení jim chybí společenství, ve kterém stromy v přírodě žijí.

To negativně ovlivňuje jejich zdraví a vývoj. Jak nám věda ukazuje, i stromy potřebují své společenství a škodí jim izolace.

Simardová říká, že zdravý les sice přežije, pokud vykácíme jeden nebo dva mateřské stromy – ale je tu hranice, kdy poražení jednoho jediného mateřského stromu může způsobit, že se celý systém zhroutí a les zkolabuje. Je toho ještě hodně, co o přírodě nevíme.

Doufejme, že v budoucnu budeme vědět, jak o ni pečovat tak, aby nám nejen přinášela užitek, ale hlavně prospívala.

Zdroje informací: ct24.ceskatelevize.cz, ibot.cas.cz, ekolist.cz
Úvodní foto: Shutterstock. FOTO 2: Shutterstock, FOTO 3: Shutterstock
Související články
Zajímavosti
Lidská populace v číslech
Před 400 000 až 250 000 lety vznikl tzv. moderní člověk Homo sapiens (člověk moudrý). V té době ještě existovaly, byť vzácně, i další druhy rodu Homo, a to Homo erectus (člověk vzpřímený) a Homo neanderthalensis (člověk neandertálský). Historicky žilo na světě přes 100 miliard příslušníků druhu Homo sapiens. Na 5000 až 10 000 jedinců zdecimovala lidský druh erupce […]
Zajímavosti
Vynikající lovci i mistři v plavání. Co všechno umějí tučňáci?
Patří mezi nejznámější tvory, které můžeme najít v chladných a ledových částech naší planety. Přesto první mořeplavci, kteří tučňáky zpozorovali, nejprve vůbec nemohli přijít na to, o jaké zvíře se jedná. Někteří je měli za opeřené ryby, jiní za nelétavé husy. A není se čemu divit, tučňák opravdu nevypadá jako ostatní ptáci a ani se tak […]
Zajímavosti
Psi a kočky: Z užitečných pomocníků domácími mazlíčky
K některým domestikovaným druhům zvířat mají lidé jiný vztah než k ostatním. Týká se to především psů a koček, které má dnes řada lidí doma pro potěchu, už neplní původní funkci, kvůli které k jejich domestikaci došlo. Lidé k nim nyní mají úplně jiný vztah než k ostatním domestikovaným zvířatům, dalo by se říci, že se k nim chovají spíše jako […]
Zajímavosti
Mount Rushmore: Svatyně demokracie v černých horách
Hlavy čtyř amerických prezidentů, vytesané do skály, se staly jedním ze symbolů Spojených států. Známé skalisko Mt. Rushmore se nachází v Černých horách, 244 jižně od Keystonu v Jižní Dakotě. Hlavy v žulových skalách jsou vysoké 18 metrů. Sochy dokončené v roce 1941 každý rok navštíví na 2 000 000 návštěvníků. Black Hills si bez nich nyní dokáže […]
reklama
věda a technika
Který pták létá nejrychleji?
Když někdy někam hodně spěcháme, přáli bychom si umět létat jako ptáci! Pomohlo by nám to? Dostali bychom se na určené místo rychleji než třeba autem? Za nejrychlejšího ptáka a zároveň vůbec nejrychlejšího živočicha na Zemi je považován sokol stěhovaný. Ten při střemhlavém letu dokáže vyvinout rychlost až 389 km/h (podle naměřeného rekordu)! Na paty […]
Ztráta paměti může potkat každého. Lze jí předcházet?
Paměť je schopnost mozku uchovávat a znovu používat uložené informace a zkušenosti. S věkem tato schopnost pomalu slábne. Existuji ovšem poruchy, které negativně ovlivňují paměť a vedou k zapomínání, klidně už v mladém věku. Jste v ohrožení? Paměť představuje jednu z důležitých funkcí našeho mozku. Umožňuje nám uchovávat si vzpomínky na již prožité. Rozlišujeme krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou paměť, a […]
Kvantová mechanika přináší nový pohled na vnímání magnetického pole u ptáků
Naše vědomosti o migraci ptáků se posunuly od Aristotelových představ o tom, že se v zimním období rehci mění na červenky, nebo že hibernují, k poznání o migraci ptáků a jejím principu. K behaviorální vědě o migracích se tak postupně přidala molekulární biologie i kvantová fyzika. V posledních letech dokážeme mnohem přesněji určit délky tras a dob trvání cest […]
Pozor, na nebe míří umělá hvězda!
Už za pár let se nejspíš na nebi objeví nová hvězda! Nezrodí se běžnou cestou z molekulárního mraku, ani nepřiletí z dalekých končin vesmíru, bude to hvězda falešná! Kdo ji na oblohu pověsí? A k čemu vlastně? Ve vesmíru existují možná triliardy hvězd a o většině z nich máme jen minimum informací. Jak také zjistit […]
reklama
věda a technika
Lidská bytost na součástky: Kolik stojí člověk?
Několik lidí se sklání nad mrtvolou. Řežou do břicha, odkud postupně vytahují ledviny, srdce, játra a další orgány. Počínají si opatrně, protože při sebemenší chybičce mohou lidské tělo znehodnotit a v tomto případě nic nesmí přijít nazmar! Lidské tělo můžeme stejně jako například automobil rozebrat na nejmenší součástky a ty následně zpeněžit. Člověk by ale stál […]
V CEITECu navrhli peptidy schopné ničit bakterie a rakovinné buňky
Brněnským vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity se povedl velký pokrok v potírání bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči antibiotikům.   S pomocí počítačové simulace navrhli speciální peptidy schopné prolomit ochrannou membránovou bariéru vytvořením pórů soudkovitého tvaru, které umožňují molekulám nekontrolovaně procházet přes membránu dovnitř a ven z buňky, což vede k rychlé buněčné smrti. […]
Démon alkohol: Jaké negativní dopady má na tělo?
Dlouhá léta vědci tvrdili, že umírněné pití alkoholu je pro lidské zdraví přínosnější než úplná abstinence. Nejnovější výzkumy však toto negují a naopak přicházejí s tvrzením, že jakkoliv umírněná konzumace alkoholu je vždy rizikem pro zdraví. Jak nám alkohol škodí? Umírněná konzumace alkoholu měla podle dřívějších studií snižovat riziko infarktu, zpomalovat řídnutí kostí neboli osteoporózu […]
Chinin: Lék, pochoutka i zabiják
Příjemně nahořklá chuť toniku je nenapodobitelná. Stojí za ní chinin, látka z kůry dřevin z jihoamerického deštného pralesa. Ta je také po staletí účinným lékem na malárii i předmětem obchodního soupeření. Dokáže pomoci rovněž při jiných onemocněních, ale pozor: v určitých situacích může ublížit! Malárie, onemocnění způsobené parazitem přenášeným komáry, trápí lidi po tisíciletí. Dokonce […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz