Domů     Která planeta je nejkulatější?
Která planeta je nejkulatější?
16.10.2024

I když se říká, že Země je kulatá, ve skutečnosti to pravda není. Je malinko placatá – obvod kolem rovníku je větší než obvod okolo pólů. Platí to stejně pro všechny planety? A jaké další zajímavosti jste o nich možná netušili?

Pokud se točí něco velkého, části na vnějším okraji se musí pohybovat rychleji než části uvnitř, aby s nimi udržely krok.

A čím větší je rychlost otáčení, tím větší je odstředivá síla – ta pak tlačí oblast kolem rovníku (nejrychleji rotujícího místa) pryč od planety a vytvoří se tam jakási vyboulenina.

Vůbec nejvyboulenější je Saturn, jehož rovníkový průměr je o 10,7 % větší než průměr polární. U druhého Jupiteru je rozdíl 6,9 %. Země je oproti nim mnohem kulatější, rozdíl průměrů je 0,3 %, což je něco přes 42 kilometrů.

Ovšem soutěž o nejkulatější planetu Sluneční soustavy vyhrává Merkur! Protože má podobnou hustotu jako Země, ale točí se mnohem pomaleji, je už téměř pravidelné koulí!

reklama
Merkur (na snímku v nereálných barvách) je ze všech planet nejméně spláclý odstředivou silou.
Merkur (na snímku v nereálných barvách) je ze všech planet nejméně spláclý odstředivou silou.

Která je nejblíže Zemi?

Merkur, Venuše, Země, Mars… výčet planet v pořadí od Slunce nám napoví, mezi kterými kandidáty hledat tu nejbližší. Pak si stačí zjistit, že průměrná vzdálenost Venuše od Slunce je 108 milionů kilometrů, u Země je to 150 milionů km a u Marsu 228 milionů km.

Nejblíž to tedy máme na Venuši! Nebo to tak jednoznačné není?

Protože planety nestojí na místě, ale krouží kolem Slunce, v každém okamžiku se od Země nacházejí v jiných pozicích.

Venuše se sice může dostat na vůbec nejbližší vzdálenost od naší planety, která činí méně než 41 milionů km, ovšem povede se jí to jen jednou za 584 dní. Jindy může být i od nás i 261 milionů km. A v době, kdy je daleko, to můžeme mít blíže na Mars!

Ale co když jsou zrovna Mars i Venuše na svých drahách na druhé straně Slunce než my? Pak vede nejkratší cesta na Merkur!

Nejmenší planeta má navíc velkou výhodu. Protože se nachází od Slunce zhruba 3x blíže než Země, v žádném okamžiku se od nás nedostane tak daleko jako někdy Venuše nebo Mars.

A kdybychom tedy původní otázku položili jinak, tedy která planeta je nejčastěji nejblíže Zemi? Pak by to Merkur vyhrál na plné čáře!

Na Venuši teploty dosahují skoro 500 °C.
Na Venuši teploty dosahují skoro 500 °C.

A na které planetě je největší horko?

Je vám na Zemi někdy moc zima a raději byste se přestěhovali na jinou planetu? Kdyby to teoreticky bylo možné, kde byste ohřáli nejvíce?

Teplo k nám přichází samozřejmě od Slunce. Pokud byste ovšem hledali nejžhavější podnebí opět na Merkuru, protože je ze všech planet ke Slunci nejblíže, je to špatně!

Pokud byste na Merkuru stáli s teploměrem v ruce na místě přivráceném ke Slunci, vystoupal by ke 430 °C! Ovšem jakmile se maličká planeta otočí, dojde k šoku. Na odvracené straně teploměr klesne až na –180 °C!

Za tyto skoky může velmi slabá, prakticky žádná atmosféra. Na Merkuru se tedy teplo od Slunce neudrží a hned unikne pryč.

Nejžhavější planetou Sluneční soustavy je suverénně Venuše, kde teplota nikdy neklesne pod 400 °C a kolem rovníku dosahuje skoro 500 °C! Venuše má atmosféru hustou až příliš, s obrovským množstvím oxidu uhličitého, a za neustálé zahřívání atmosféry tak může hlavně skleníkový efekt.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
svět zločinu
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Když se z much stali pomocníci kriminalistů
Moucha bzučí, larva se krmí a kriminalista má o jednu stopu navíc. Hmyz, který většina lidí odhání od oběda, totiž dokáže vyšetřovatelům napovědět, jak dlouho leží mrtvé tělo na místě. Zrod forenzní entomologie přitom provázejí středověké příběhy, překvapivé objevy i důležité varování: ani ta nejpilnější muší rodinka neumí vystavit úmrtní list s přesným datem a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz