Domů     Postrach jménem lavina. Jak vzniká a jak se jí vyhnout?
Postrach jménem lavina. Jak vzniká a jak se jí vyhnout?
12.10.2024

Bílá pokrývka každoročně láká spoustu lidí k zimním sportům. Na zasněžených svazích může ale číhat i smrtelné nebezpečí – laviny. Ve světě si ročně vyžádají desítky obětí a na rozdíl od mnoha jiných přírodních hrozeb se vyskytují i v Česku. Jak lavina vzniká, jak se jí v horách vyhnout a co dělat, když vás zasáhne?

Údolí Biały Jar na polské straně Krkonoš vypadá na první pohled nenápadně. Nic nenasvědčuje tomu, že se tu mohla odehrát jedna z největších místních tragédií.

Nenapadlo to ani velkou mezinárodní skupinu výletníků, která tudy 20. března 1968 stoupala po obvyklé cestě na horu Kopa. Bylo nádherné počasí a slunce pálilo.

Krátce před polednem si turisté udělali přestávku a někteří se dokonce svlékli do půli těla, aby si užili jarního tepla. V tu chvíli se z úbočí nad nimi utrhl obrovský plát sněhu.

Masy natáté hmoty se burácením zřítily do údolí Zlatého potoka a cestou lámaly stromy. Lavina padala méně než minutu, ale vzala s sebou 24 mladých lidí. Na místo se ihned vydali polští záchranáři.

Po několika hodinách dorazila česká Horská služba se psem a pak i polská armáda, hasiči a místní dobrovolníci. Přes všechno úsilí se podařilo zachránit jen pět zasažených. Dalších devatenáct sníh pohřbil.

Sníh je jedním z nejkřehčích materiálů na Zemi. Přibližně z desetiny ho tvoří voda a zbytek je vzduch.
Sníh je jedním z nejkřehčích materiálů na Zemi. Přibližně z desetiny ho tvoří voda a zbytek je vzduch.

Kde se laviny berou?

Právě slunečné počasí je jedním z předpokladů pro vznik laviny. Není to ale tak jednoduché. Lavin jsou různé druhy a jediné, co je spojuje, je dostatečně tlustá vrstva sněhu a strmý svah.

Na téměř kolmých úbočích se sníh do údolí sype postupně a málokdy se ho sesune velké množství najednou. Na úplně mírných svazích zase pokrývka tak snadno nepovolí.

Když už ale lavina padá, dokáže se nějakou dobu valit i po rovině, nebo dokonce v údolí narazit do protějšího kopce.

Jako když pečete dort

Nejnebezpečnější jsou laviny, při kterých se utrhne velká soudržná deska sněhu. Jak se to stane? Obvykle k tomu dochází krátce poté, co na starší sníh napadne nový.

Sněhová pokrývka není jednolitá, ale skládá se z několika vrstev s různými vlastnostmi – podobně jako když pečeme dort a jednotlivé vrstvy těsta prokládáme krémem a ovocem.

Starší sníh bývá tužší a sesedlý a od nového ho odděluje slabá vrstva, jejíž krystalky nedrží dostatečně dobře u sebe. Když po takovém sněhu potom někdo projde, může slabá vrstva povolit a novější sníh po tuhém podkladu sjede jako po klouzačce.

Slabá vrstva také může vzniknout, když naprší nebo se rychle oteplí a hmota taje – právě to se stalo osudným výpravě v Polsku.

Nejvyšší naměřená rychlost pádu laviny byla 400 km/h. Došlo k tomu při výbuchu sopky St. Helens ve Spojených státech.
Nejvyšší naměřená rychlost pádu laviny byla 400 km/h. Došlo k tomu při výbuchu sopky St. Helens ve Spojených státech.

Starověký Řím a krkonošská osada

Laviny jsou běžnou součástí přírody. Pomáhají utvářet krajinu a na místech, kam dopadají, se drží rostliny, které by jinde žít nemohly. Pro lidi ale laviny byly odedávna hrozbou. První zprávy o nich nacházíme ve spisech ze starověké Římské říše.

Když africký vojevůdce Hanibal přecházel Alpy, aby zaútočil na Řím, sesuv sněhu a kamenů strhl a zasypal cestu, po které chtěla armáda projít. V Česku se nejstarší písemná zmínka o lavinovém neštěstí objevuje přibližně před 350 lety.

Valící se sníh tehdy v krkonošské vesnici Sklenářovice zničil dvě chalupy. Zasypal v nich patnáct lidí, z nichž se zachránilo jen sedm. (Dnes už ves neexistuje a připomíná ji jen kříž v lese.)

Sníh je velká věda!

Dnes toho oproti našim předkům o lavinách víme víc. Dovedeme lépe předvídat jejich vznik a chránit se před nimi. Existuje o nich dokonce celá vědecká disciplína. Jejími průkopníky byli Švýcaři.

Není divu – v této malé hornaté zemi se lidé se sněhovými závaly setkávali pravidelně. Jako první o vlastnostech lavin psal už v roce 1706 Johann Jacob Scheuchzer, povoláním lékař.

Ve třicátých letech minulého století pak vznikla Švýcarská komise pro výzkum sněhu a lavin, která se začala sněhem skutečně zabývat vědecky.

Kde se to utrhne příště?

I díky těmto výzkumníkům umíme předpovídat, kde a s jakou pravděpodobností se sníh utrhne. Odborníci sledují místa, kde laviny padaly už dřív, změny počasí i množství sněhu. Také kontrolují jeho strukturu.

Vykopou hlubokou díru a na její stěně zkoumají, jak vypadají vrstvy sněhového „dortu“. Pokud objeví slabou nesoudržnou vrstvu, je to velké varování. Data se potom využívají pro tvorbu počítačových modelů.

Pro popis lavinové hrozby máme v Evropě pětibodovou stupnici. Než vyrazíme do hor, je dobré se podívat, který stupeň lavinového nebezpečí zrovna panuje.

Zároveň je ale potřeba se zajímat o konkrétní místa, protože reálné riziko může být na různých úbočích různé – i na každém svahu toho samého údolí. A když se změní počasí, může se nebezpečí během jediného dne zvýšit i o dva stupně.

V alpských a severských zemích k lavinám dochází běžně. Proto se tam proti nim už od středověku budují různé zábrany. Některé se umisťují na vrchní části lavinových svahů, aby se rozbila masa sněhu, která se může utrhnout. Několik metrů vysoké kamenné nebo betonové hráze nejrůznějších tvarů se pak staví v údolích nad vesnicemi, aby pohroma nedorazila až k obydlím. Někde se sníh také odstřeluje. Lavina se spustí uměle, když na svahu nikdo není.
V alpských a severských zemích k lavinám dochází běžně. Proto se tam proti nim už od středověku budují různé zábrany. Některé se umisťují na vrchní části lavinových svahů, aby se rozbila masa sněhu, která se může utrhnout. Několik metrů vysoké kamenné nebo betonové hráze nejrůznějších tvarů se pak staví v údolích nad vesnicemi, aby pohroma nedorazila až k obydlím. Někde se sníh také odstřeluje. Lavina se spustí uměle, když na svahu nikdo není.

Jak se nenechat zasypat

Nejlepším receptem, jak neskončit v lavině, je dát na rady Horské služby. Ta obvykle ví, co a jak. Nejzrádnější bývá třetí stupeň lavinového nebezpečí. Právě tehdy se stává nejvíc nehod, protože lidem riziko nepřipadá ještě tak velké a často ho podcení.

Předpověď ale není samospasná a vždy je potřeba sledovat terén. Nejvíc na ráně jste na volných pláních mimo sjezdovky a cesty. Obzvlášť pokud právě nasněžilo a před vámi se rozprostírá ten nejlákavější, nikým netknutý prašan.

Není ale dobré se spoléhat na to, že v lese laviny nehrozí – padají i tam. Ve skupině se doporučuje dodržovat rozestupy, protože slabý sníh snáz povolí pod několika lidmi. Zároveň je ale lepší nechodit po horách úplně sami, aby člověku měl vždy kdo pomoci.

A samozřejmostí je dát někomu vědět, kudy člověk půjde, a vzít si potřebné vybavení.

Nekontrolovatelná masa sněhu

Když už lavina padá a člověk se řítí spolu s ní, moc toho nezmůže. Pokud jedete na lyžích, doporučuje se mířit šikmo dolů k okraji laviny. Je to lepší než zůstat uprostřed, ale dodrží se to těžko. V lese se člověk může zkusit zachytit kmene stromu.

Když nejsou kolem ani stromy, je dobré zkoušet „plavat“. Tak se vám může podařit skončit méně hluboko.

Šance se zásadně zvyšují, když má člověk na zádech lavinový batoh – v tom je zabudovaný velký vzdušný vak, který se při pádu laviny nafoukne jako airbag v autě.

Platí, že malé těžké částice se ve valícím se sněhu dostávají hlouběji než ty velké a lehké, a člověk s vakem se najednou stane větším a lehčím, takže ho lavina vyplivne blíž k povrchu.

Pomůcky, které zachraňují životy

Běžné je nosit s sebou na túry takzvaný pípák, sondu a lopatu. Pípák (neboli lavinový vyhledávač) je krabička s vysílačem. Všechny vyhledávače po celém světě vysílají na stejné frekvenci. Krabičku si účastníci výpravy ještě před odchodem připevní na tělo.

Když pak někoho zasype sníh, ostatní si své vyhledávače přepnou na příjem. Pípáky ukazují, kterým směrem a jak daleko kamarád je. Když zachránci místo najdou, přijdou na řadu sondy – dlouhé tenké skládací tyčky.

Ty se zapíchnou do sněhu, aby se zjistilo, kde přesně a jak hluboko nešťastník je. A potom je potřeba kopat jako o život.

Lavina si vyžádala 30 tisíc životů (to je tolik lidí, kolik žije třeba v Příbrami nebo ve Znojmě). Mezi obětmi byla i skupina československých horolezců.
Lavina si vyžádala 30 tisíc životů (to je tolik lidí, kolik žije třeba v Příbrami nebo ve Znojmě). Mezi obětmi byla i skupina československých horolezců.

Osmnáct minut

Být zasypaný pod sněhem je jako být zalitý v betonu – sám se člověk vyhrabe málokdy. Oběti se podle statistik nejčastěji udusí. Proto je potřeba zavalené hledat okamžitě. Máte na to přibližně osmnáct minut.

Do osmnácti minut se devadesát procent zasypaných podaří najít živých. Potom šance prudce klesají – po půl hodině je to už jen třetina. Doporučuje se okamžitě volat záchranáře (pokud tedy máte mobilní signál) a pak hned začít hledat.

Když signál není, má prvních dvacet minut přednost hledání a až potom má smysl stoupat někam, kde signál je. Celkově se z lidí zasypaných lavinou zachrání přibližně polovina. Proto není radno brát hory na lehkou váhu.

V současnosti máme občas pocit, že přírodu ovládáme a můžeme si v ní dovolit cokoli. Laviny nám připomínají, že to tak úplně není.

Zdroje informací: wikipedia.org, zachranny-kruh.cz, popenec.cz, mineralfit.cz
Foto: Shutterstock
Související články
Zajímavosti
Revoluce knihtisku: Vynález, jenž přepsal podobu Evropy i světa
V dnešní době je kniha naprostou samozřejmostí, ale před více než 500 lety šlo o vzácnost dostupnou jen vyvoleným. Běžní lidé byli od vzdělání odříznuti a Bible či jiné texty vznikaly pomalým, úmorným ručním opisováním. Evropa sice znala deskotisk přivezený z Asie, ten však byl finančně nákladný a zabral spoustu času. Až se objevil muž, […]
Zajímavosti
Slunečnice: Zlatá kráska se srdcem plným slunce
Osamělá slunečnice za plotem v zahrádce, nebo zlatá záplava na polích… Ať jsou kdekoliv, bereme je jako symbol slunečných letních dnů. Není divu, když se točí za sluncem! Jak to vlastně dokážou? A víte, že jejich semínka jsou hotovou nutriční bombou? Také umí čistit půdu, krmit ptáky i mírnit smutek! Když se řekne léto, většina […]
Zajímavosti
Když děti rodí děti: Nejmladší matce bylo 5 let
„Proč má naše dcera tak velké břicho?“ říkají si manželé z peruánské vesničky Ticrapo a raději vezmou malou Linu do nemocnice. Ukáže se však, že v břiše nemá nádor, jak se obávali, ale sedmiměsíční plod. Ve věku 5 let, 7 měsíců a 21 dnů porodí Lina Medina (*1933) císařským řezem syna. Je 14. května 1939 […]
Zajímavosti
Čtyři bizarní úzkosti – z balonků, pohledů, pátku 13. i malých otvorů!
Probírá se novou kolekcí šatů na štendru. „Hledáte něco konkrétního?“ přitočí se prodavačka. „Ano, podzimní šaty, modré,“ usměje se zákaznice. Prodavačka spiklenecky mrkne a sáhne o kus dál. Vypadá to ideálně, ale… „Tyhle ne!“ otřese se žena odporem. Zpředu mají našité tři velké knoflíky! To je něco, co trypofobik nesnese. V lékařských seznamech fobií bychom […]
reklama
věda a technika
Co oko nevidí – teď už uvidí!
Ve vlaku z Olomouce se náhodně potkají dva staří známí. A zatímco vagon kodrcá po hrbolatých kolejích, potřásají si rukou. Když si jeden z nich všimne článku v odborném časopise, brzy se téma stočí k složitějším otázkám, než „jak se má rodina, pane profesore?“ Je rok 1952 a článek pojednává o kontaktních čočkách vyrobených z ušlechtilých kovů. Kontaktní čočky nejsou […]
Iracionální strach: Bubáci a ti další – co na ně říká náš mozek?
„Já ho vážně viděl! Měl drápy! A rudě svítily!“ Dítko šermuje rukama a ukazuje kamsi na noční zahradu. Strach krom jiného podporuje sugestibilitu. A to nejen u dětí. „Strach má velké oči,“ říká se – a je to přesně tak. Když se bojíme, náš mozek si pohrává s nastavením smyslů. Vše je jakoby jasnější, přiostřené. Zdá […]
Proč se rostliny řídí čísly? Vědci rozplétají záhadu
Na počátku 20. století začínají botanici a matematici rozplétat mechanismus, kterým rostliny dodržují čísla Fibonacciho řady. Otázka nezní jen proč, ale také jak. Ukazuje se, že rozhodující roli hrají tzv. meristémy – růstová pletiva na špičkách rostlin. Právě tam vznikají nové listy nebo semena a právě tam dochází k „rozhodnutí“, kam bude nový prvek umístěn. […]
Skrytá tajemství Tutanchamona: AI ukazuje, co Carter opominul
Když Howard Carter v roce 1922 odhalil téměř neporušenou hrobku faraona Tutanchamona, šlo o senzaci, která změnila dějiny archeologie. Přestože jeho tým strávil celé desetiletí podrobným průzkumem a vyklízením jednotlivých komor, moderní technologie dnes ukazují, že i nejpečlivějšímu badateli mohly uniknout zásadní detaily. Dnes, o více než sto let později, využívá věda digitální mumifikaci, pokročilé […]
historie
Konce expedicí do Arktidy i Antarktidy: Hroby v ledu i strastiplná pouť v rozbouřeném moři
Patří k nejodvážnějším britským námořníkům své doby. Právě proto Siru Johnu Franklinovi svěří Královské námořnictvo velký úkol: Najít a proplout severozápadní cestu, legendární mořskou trasu, která by spojila Atlantik s Pacifikem přes zmrzlé arktické vody. V roce 1845 vyplouvá John Franklin (1786–1847) z Anglie se dvěma špičkově vybavenými loděmi, Erebus a Terror, a s posádkou […]
Byl Nero krvelačný šílenec, který zapálil Řím?
Řím hoří, lidé umírají a jejich vládce stojí na věži paláce, drnká na kitharu a zpívá. Opěvuje zkázu města, které nechal sám zapálit. Tak praví dějepisci. Jenže opravdu to tak bylo? Opravdu byl císař Nero (37–68 n.l.) šílenec, který zapálil vlastní město? „Historie je něco, co se nikdy nestalo, sepsána lidmi, kteří u toho nebyli,“ […]
Tajemná smrt kontroverzního režiséra!
Jako každé ráno kráčí podél pobřeží a poslouchá šum mořských vln. Ranní pohodu rozvíří vyděšený výkřik. Kousek od ní leží znetvořené tělo, málo kdo by v něm hledal jedno z velkých jmen italské kinematografie. Filmař, homosexuál a marxista – všechna tato slova vystihují italského režiséra Piera Paola Pasoliniho (1922–1975). Jeho povaha vyhledávající skandály ho však jednou doběhne. […]
Nejstarší vánoční trhy v Evropě: Vídeňané doplňovali zásoby na zimu
Píše se rok 1296 a ve Vídni se poprvé otevírá „prosincový trh“ skromný, ale významný, jak si Vídeňané hned uvědomují. Uličky u katedrály ožívají vůní koření, čerstvého chleba a dokonce třeba i drobných, třeba jednoduchých dřevěných hraček, které udělají radost dětem. Tenhle středověký trh je dávným předchůdcem dnešních slavnostních adventních tržišť a nese v sobě ducha […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz