Dešťové kapky bičují krajinu v souvislých provazech vody. Řeky se vylijí ze svých koryt a berou sebou vše, co jim stojí v cestě…
Tento všeobecný vodní zmar zažívá Egypt mezi lety 15 000–7000 př. n. l. poměrně často. A jsou to právě stopy vodní eroze na vápencové Sfinze, které vedou řadu vědců k teorii, že by mohla pocházet již z dob 7000 před Kristem.
Svědčit by o tom měly i hluboké pukliny na jejím těle. Pokud by vás pro srovnání zajímalo, co se tou dobou děje na našem území, lze to shrnout jedním slovem: Nic. Sem tam se dá narazit na malá osídlení lovců a sběračů.
Vážně je možné, že by se Sfinga zrodila již tehdy? Většina egyptologů se však přiklání k době o něco novější…
Důkazy? Jen nepřímé…
Starověký Egypt je na vrcholu sil. Zemi vede v letech 2472–2448 př. n. l. pátý faraon 4. dynastie, Rachef. Již z jeho hrobky je jasné, jak prosperující říší vládne. Právě on je nejpravděpodobnějším budovatelem gigantické sochy.
Ve hře ovšem i jeho otec, který si vyslouží novodobou přezdívku „Nejslavnější neznámá osoba Egypta“. O jeho životě a vzhledu totiž víme žalostně málo. Řeč je o Chufuovi, kterého možná znáte spíš pod starořeckou formou jeho jména Cheops.
Je to právě on, kdo nechá upravit celý severní výběžek gízské plošiny a zahájí stavbu Velké pyramidy. A nejen té, stopy jeho stavitelské expanze najdeme i v Bubastisu, Dendeře a hornoegyptském Kuftu.
Na východním břehu Nilu nad Memfidou nechá navíc postavit historicky první přehradu. Který z nich to tedy byl? Ještě pravděpodobněji zní verze, že otec stavbu začne a syn ji dokončí. Nejlépe to zřejmě shrne již roku 1949 egyptolog Selim Hassan (1886–1961):
„Neexistuje jediný soudobý nápis, který by spojoval Sfingu s Rachefem či někým jiným. Vše jsou jen nepřímé důkazy.“
Vezmeme to pěkně postupně…
Pokud se budete někdy procházet po rozsáhlé proláklině Farafra v západním Egyptě, možná vás zarazí podivné vápencové skalní útvary, které mohou připomínat třeba nahrubo vysekané kamenné stromy.
Najdete je samozřejmě i na řadě dalších míst, a podle egyptského geologa Farouka El-Baza (*1938) mohou stát i za původem Sfingy. Místo, kde stojí, je totiž ve své době jedním z nejvýznamnějších kamenolomů. Ve hře je tak ještě další teorie:
Ze Sfingy vznikne nejdřív hlava, a to úpravou trčícího zerodovaného skalnatého útvaru. Teprve později, zároveň s těžbou vápence, „dorůstá“ mytickému tvoru i zbytek těla. Pokud započítáme všechny většinové teorie, je jí 4500–9000 let.