Karlův tatínek, venkovský lékař a vášnivý čtenář Antonín Čapek (1855–1929) má na budoucí kariéře svého syna rozhodně lví podíl. Během dětství ho intenzivně zásobuje knížkami.
Svoje čtenářské zkušenosti Karel Čapek (1890‒1938) zúročí, protože paleta jeho tvorby je opravdu široká. Sahá od pohádek a poezie, přes cestopisy, publicistiku, prózu, dramata až po politické úvahy.
Trefně jeho kariéru shrnuje spisovatel a novinář Ferdinand Peroutka (1895–1978):
„Byl to muž, který ze všech českých spisovatelů nejvíce přispěl k známosti českého jména ve světě a jehož jméno samo bylo v cizině pro nás kapitálem.“ Čapkova díla se totiž překládají do různých jazyků a vydávají v mnoha zemích.
Ovšem nejvíce se proslaví jedním slovem. Když sedí nad svým dramatem R.U.R., láme si hlavu nad tím, jak nazvat umělé bytosti, které v jeho kusu vystupují. Uvažuje o tom, že to budou laboři, ale úplně spokojený není.
„Říkej jim roboti,“ navrhne mu bratr Josef (1887–1945). Hra R.U.R má premiéru 2. ledna 1921 v Hradci Králové a robota dnes díky ní zná úplně celý svět.
Herečku doma odmítají
Žen se trošku bojí, a to kvůli svému zdraví. I matka Božena mu připomíná, že ženění není nic pro něj. Je mu 30 let, když zahoří láskou k mladičké Mimi ze své divadelní hry Loupežník (1920).
Představuje ji totiž tehdy 17letá herečka Olga Scheinpflugová (1902–1968). Právě začíná láska dvou citlivých duší. Čapkova matka je proti. „Znala jsem dobře … její výhradu, která už před deseti lety omezovala pro budoucnost jeho citovou volbu:
»Smíš si vzít za ženu koho chceš, jenom ne cikánku nebo herečku.“ komentuje to Olga. Nadšený není ani zbytek Čapkovy rodiny. V době začátků vztahu má Olga ještě konkurentku v podobě studentky Věrou Hrůzovou.
Čapek zase skousne klepy o jejím poměru s prezidentovým synem Janem Masarykem (1886–1948), V roce 1935 se s Olgou ožení. Tím hodně lidí překvapí, protože jejich světy jsou odlišné a každý žije trochu jiný život.
Smrtka předběhne gestapo
Čapkovo manželství netrvá dlouho. V létě 1938 pobývají ve svém v jejich letním sídle na Strži ve Staré Huti u Dobříše. Dobříšský rybník přeteče a opouštějí dům. Karel nastydne a v nevytopeném pokoji dostane oboustranný zápal plic.
Navíc ho po Mnichovském diktátu trápí hluboké deprese, a dokonce přicházejí i myšlenky na sebevraždu. Noviny jsou plné nenávistných článků o něm, ve schránce má výhrůžné dopisy.
Ještě ke všemu jim někdo vytluče okna u domu. „Myslím, že jsem se nikdy nerouhal, ale teď se mi zdá, že tu nemám co dělat. Byl bych komickou figurou, můj svět umřel, věřil jsem přece v jakési závazky, v takzvanou čest a takové věci.
Myslím, že bych se v téhle tlačenici nevyznal,“ říká a nepomáhá ani to, že je Olga velkou oporou. Zemře 25. prosince 1938. Zubatá tak předejde gestapo, které si pro něj přijde pár měsíců po jeho smrti.
Autor her Matka, Válka s mloky, Bílé nemoci leží Němcům v žaludku, je jim jasné, že témata Čapkových her mluví o nich.