S rychlostí přesahující 270 km/h byl v roce 1989 japonský vlak šinkanzen zázrak techniky. Měl jenom jednu vadu – na hlasitou vlnu aerodynamického třesu, která vznikala s každým průjezdem tunelem, si stěžovali lidé i 400 metrů daleko.

Problém dokázal vyřešit japonský inženýr Ejdži Nakacu díky svému hobby – byl totiž vášnivým pozorovatelem ptáků.

Ejdži Nakacu přistoupil k problému z pohledu biomimetiky, odvětví biologie, které se nestará o to, co z přírody můžeme vytěžit, domestikovat, nebo sklidit, ale co se od ní můžeme naučit.

Dulce: Dobrota, které neodoláte Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,

panidomu.cz

&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy &Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi

iluxus.cz

Zatímco přírodou se lidé inspirují odjakživa, termín biomimetika (příp. biomimikry) vznikl v polovině 20. století. Až v posledních letech ale zažívá svou renesanci, hlavně díky snažení americké bioložky Janine Benyusové (*1958).

„Lidé, kteří navrhují náš svět, obvykle nemají biologické vzdělání. Věřte tomu nebo ne, ale jsou nováčky v tom, jak svět funguje,“ říká.

Výzkumníci z oblasti nanotechnologie, robotiky, umělé inteligence, zdravotnického průmyslu i vojenství se obracejí k přírodě pro inspiraci. Cílem je navrhovat produkty, systémy a města, které jsou funkčně nerozeznatelná od světa přírody.

Tichý lovec

Ve vývoji nového typu šinkanzenu se Nakacu inspiroval hned třemi zástupci ptačí říše. Coby amatérský ornitolog věděl, že jedněmi z nejtišších lovců v přírodě jsou sovy, a to díky svému unikátně navrženému „hřebínkovitému“ peří.

Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?

Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee

Zajímavé články najdete také na epochalnisvet.cz

epochalnisvet.cz

Tvar sovích per a klouzavého břicha tučňáka kroužkového pak Nakacu použil při úpravě pantografu, zařízení napojující vlak na elektrické dráty nad ním, které bylo vlivem proudícího vzduchu centrem hluku. Stále tu byl ale problém s tunely.

„Když vlak vjede ve velké rychlosti do úzkého tunelu, vytvoří se tlakové vlny, které postupně zesilují jako tsunami. Jakmile dosáhnou ústí tunelu, mají rychlost zvuku a vyvolají rázovou vlnu, která způsobí hlasitý třesk a silné vibrace,“ vysvětlil.

Nikdo v tomto směru nemohl být lepším mentorem než ledňáček, pták, který svou kořist loví pod vodní hladinou. Vzduch má nízký odpor a voda vysoký, ledňáček během svého manévru ovšem vodu sotva rozčeří.

Tvar zobáku pak inspiroval konečnou podobu „čumáku“ nového vlaku. Nové šinkanzeny série 500 vyjely na tratě v roce 1997. Byly o 10 procent rychlejší, spotřebovaly o 15 procent méně elektřiny a v obytných zónách se držely pod 70 dB.