Město Pompeje sice bylo objeveno už v roce 1748, ale stále v sobě skrývá nějaká ta tajemství.  Starověké Pompeje dokážou badatele stále překvapovat, i když tu vykopávky probíhají již po tři staletí.

V jeho dosud málo probádané části se nachází dům, který byl předběžně prozkoumán už v 19. století. V roce 2018 z něj však archeologové odstranili všechnu sopečnou strusku. Zjistili přitom, že se zde nachází místnost s domácím oltářem, takzvané lalárium.

Jde o největší domácí oltář ve městě a jeho stěny zdobí malované výjevy ze zahrady. Oltář střeží dva hadi, jejichž úkolem bylo držet zlo daleko od domu. Po stranách se nacházejí obrazy lárů, tedy římských ochranných bohů.

Na dalších výjevech jsou znázorněni například páv, poletující ptáci nebo šelma, která honí divočáka.  V roce 2019 badatelé zase v Pompejích odhalili fresku znázorňující dva gladiátory v souboji. Šířka obrazu je 1,12 metru, výška 1,5 metru.

Jeden z bojovníků drží meč a štít, druhému, poraženému, stříká krev z ran. Malba se nachází na stěně domu nedaleko kasáren gladiátorů. Pravděpodobně tak sem bojovníci často chodili, nejspíš tedy šlo o hostinec či nevěstinec.

Kanály v Pompejích se dají použít i dnes

Síť vodovodních odtokových tunelů v italských Pompejích vznikala na tři etapy. První postavili Samnité, předchůdci Římanů, na přelomu 3. a 2. století př. n. l. Do další práce se pustili v 1. století př. n. l. už samotní Římané.

K dostavění poslední části došlo až krátce před výbuchem sopky Vesuvu roku 79 n. l. V roce 2018 zde proběhl průzkum, který ukázal, že ani nánosy sopečného popela odtokové systémy nijak nepoškodily.

Prohledán byl úsek dlouhý asi 457 metrů a další stejně dlouhý nyní čeká na analýzu. Vstupy do tunelů se nacházejí poblíž pompejského fóra.

„Vzhledem k tomu, že nyní řešíme potíže s odtokem vody během povodní, opět se je chystáme používat,“ popsal úmysly výzkumníků v roce 2020 generální ředitel archeologického parku Pompeje Massimo Osannsa.

Skříňka kouzelnice: Jantar přinášel štěstí v lásce

V Casa con Giardino, domě zasypaném sopečným popelem, objevili badatelé v roce 2018 dřevěnou bedničku plnou různých drobností včetně skleněné perly s podobou boha Dionýsa.

Kromě ní obsahovala spoustu amuletů a figurek z kostí, knoflíky, zvonky, předměty z jantaru, bronzu a skla, a dokonce i miniatury penisů. Co mají tyto věci společného?

„Jsou to desítky kouzel pro štěstí a také předměty, jimž byla přičítána moc překonat smůlu,“ vysvětlil Massimo Osanna, ředitel Archeologického parku v Pompejích. Nález označuje jako „poklad kouzelnice “.

Chybí tu ale předměty ze zlata, které obyvatelé Pompejí velice milovali. Osanna proto odhaduje, že nález patřil otrokyni nebo služce spíše než dámě z vyšší vrstvy.

Obsah krabičky sloužil k provozování různých rituálů, například pro zajištění plodnosti nebo zdárného průběhu těhotenství. Falické symboly chránily domy, kousky jantaru měly přivolat štěstí v lásce…