Na naše území přinesou pěstování vína Keltové a Germáni. Zatímco na Moravě a také na sousedním Slovensku se vinice udrží, v Čechách zanikají. Znova se vysazují v 8.–9. století, kdy se objevují i v místech dnešní Prahy. Opilců utěšeně přibývá…
„Přemyslovci využívali bujarých hostin a bezuzdné pití alkoholu jako prostředek oslabení protivníka, kterého následně zbili, oslepili, vykastrovali apod.,“ uvádí současný psycholog Vladimír Řehan.
Popíjení alkoholu v českých zemích roste s příchodem křesťanství. Stoupá popularita vína i piva, které je široce dostupné.
Proto si ho může „v míře dostatečné k uhašení žízně dovolit i ten největší chudák,“ píše současný autor Jan Kašpar. S tím, jak sílí konzumace alkoholu, vznikají problémy s opilectvím.
Sám druhý pražský biskup Vojtěch (kolem r. 957–997) upozorňuje na tyto jevy.
Hospodský přijde o vlasy
Situace dojde tak daleko, že v roce 1039, za vlády knížete Břetislava I. (1002/1005–1055), u nás vzniká první právní předpis upravující konzumaci alkoholu. V podstatě jde o první prohibiční zákon u nás.
Obsahuje tresty určené opilcům a také hostinským, kteří jim nalévají. Když se krčmáři zželí opilce a naleje mu džbánek, čeká ho postih.
Tím nejmírnějším je oholení hlavy, ale může se dočkat i poničení výbavy své hospody nebo dokonce veřejné hanby například v místech, kde se pravidelně konají trhy.
Každé město má pivovar
Velice oblíbené je u nás pivo. V průběhu středověku se objevuje stále více pivovarů. Prakticky každé město si vybuduje svůj vlastní.
„K zásadnějšímu zpřísnění postihů za požívání alkoholu a opilectví došlo až v době pobělohorské v souvislosti s rekatolizací země,“ uvádí Kašpar.
O zisky se nenechají připravit
Po roce 1648, tedy po skončení 30leté války, spousta pivovarů patřících dříve městům přechází do vlastnictví panovníka. V té době končí i zlatý věk vinařství v českých zemích. Pivovarnictví ovšem stále vzkvétá.
U nás panující Habsburkové proto brzy pochopí, že výroba alkoholu přináší tučné zisky a nenechají se o ně připravit. Na pivo stanovují pořád nové a nové daně, které výrobcům samozřejmě nejsou po chuti.
