Nejsou to jen oteklé končetiny a utiskovaný močový měchýř. Na příchod dítěte se adaptují téměř všechny systémy těla matky, a za jeden z nich byl nedávno uznán také mozek. Jak přesně k tomu dochází, se ale dosavadní studie nedokázaly shodnout. Objasnit celou záležitost pomohla nová studie.

Vědecký zájem o neurobiologické procesy spojené s mateřstvím je ve fázi „zlaté horečky“. Těhotenská a poporodní neurověda je přitom vcelku mladé odvětví, většina odborné literatury není starší než 10 let.

Obor je tak vyplněn bílými místy a rozporuplnými zjištěnými. Stále se například diskutuje o tom, zda přechod k mateřství znamená zmenšení nebo zvětšení objemu mozkové kůry.

Studie z roku 2016 zjistila úbytek šedé hmoty mozkové, novější studie naopak uváděly zvětšení kortikálního objemu v mnoha oblastech mozku v prvních týdnech po porodu. Nejnovější práce, publikovaná v lednu v časopisu Nature Neuroscience, studovala kortikální změny pomocí neuro-zobrazovacích technik na zatím největším vzorku žen.

Velká těhotenská restrukturalizace

Závěry, ke kterým studie dospěla, jsou v mnoha ohledech novátorské. Výsledky naznačují, že mnohé rozsáhlé funkční mozkové sítě prochází už během těhotenství významnou redukcí. Veskrze šlo ale o změny dočasné a brzy po porodu došlo ke zvrácení tohoto trendu.

Výjimku představují některé oblasti mozku, jako například síť výchozího režimu, kde změna přetrvává až 6 let po porodu.

„Tato zjištění naznačují, že zatímco poklesy ve většině sítí, zejména těch zaměřených na pozornost, se v časném poporodním období pravděpodobně znovu upraví nebo obnoví, poklesy postihující kognitivní sítě vyššího řádu, včetně sítě výchozího režimu, mohou být vysledovatelné i po tomto období,“ uvedli autoři.

Cesta na svět

Jak se zdá, roli nehraje jen konkrétní fáze příchodu dítěte na svět, ale také samotný způsob porodu.

Studie zjistila, že ženy, které rodily vaginálně nebo začaly rodit, ale nakonec podstoupily akutní císařský řez, se z úbytku šedé hmoty „zotavovaly“ déle než ženy, které podstoupily plánovaný císařský řez.

Na jednoznačné závěry je ovšem ještě brzy. Přestože tato neuro-zobrazovací studie sledovala dosud největší vzorek matek, matky, které rodily plánovaným císařským řezem, stále tvořily pouze 10 % vzorku.

Ačkoliv studie poskytla řadu odpovědí, spousta otázek zůstává i pro budoucí výzkum. Procházejí podobnými neurologickými změnami také adoptivní rodiče? Jak způsob porodu ovlivňuje pouto mezi rodičem a dítětem?

Nalezení odpovědí na tyto problémy by mohlo posílit důkazy, že neuroplastické změny vyplývají pouze z fyzického faktu těhotenství, a ne například ze stresu a nedostatku spánku, který všichni rodiče zažívají na počátku života jejich dítěte.