Na usedlosti je rušno. Kolem domu i v něm se pohybují technici a vyšetřovatelé. Přijede i soudní lékař. Málem uklouzne na náledí. Pohlédne na popel, kterým je posypaná cesta. Vtom ho zamrazí. Všimne si, že v popelu jsou úlomky kostí.
Na ten hrůzný zážitek nikdy nezapomenou. Kdo? Cestující, kteří jedou 9. prosince 1964 ranním vlakem z Trnavy do Bratislavy. Na záchodcích je totiž objevena odříznutá lidská hlava. Jde o výjev jako z hororu.
Tentýž den dorazí za příslušníky Veřejné bezpečnosti jistá Irena Čubírková z obce Boleráz na Trnavsku. Lomí rukama a zoufale opakuje, že se ztratil její druh Ambróz Ščepka.
„Grilovaní“ dlouho nevydrží
Jak vyjde najevo, dekapitovaná hlava patří právě Ščepkovi. Muži zákona si na Čubírkovou pořádně došlápnou. „Grilování“ ve výslechové místnosti žena dlouho nevydrží. Přizná se k Ambrózově vraždě a jeho částečnému spálení.
Navíc vyjde najevo, že je s ní spojené ještě jedno úmrtí. K tomu došlo již před mnoha lety ve městě Trutnov na severovýchodě Čech. Tehdy vydechl naposledy ženin manžel Ján Čubírka.
Najde si náhradu
S tímto mužem se mladinká Irena seznámí v Německu, během takzvaného totálního nasazení za 2. světové války. Jen co nacistická třetí říše padne, využijí mladí manželé šance a zakotví ve vile po odsunutých Němcích v Trutnově.
Brzy se ale začnou objevovat první problémy. Ján má náročnou práci a bývá unavený. Ovšem jeho choť si chce užívat. A tak si najde náhradu – v podobě člena ozbrojené ochrany železnic Václava Bernarta.
Chtěl si sundat kamna!
„Ty mě podvádíš,“ uhodí Ján jednou na manželku. Přicházejí ostré hádky. Čubírka je rozpolcený. Ženina nevěra jej sice drásá, na druhou stranu ji miluje a odmítá ji opustit. Ona se ale chce manžela zbavit. Na podzim roku 1951 se mužův život chýlí ke konci.
Osudného dne jej žena omámí léky na spaní a vmanévruje ho do postele. Několikrát ho udeří palicí do hlavy. Potom mrtvola skončí pod schody do podkroví. Shora pak na něj Čubírková svrhne kamna. Když dorazí příslušníci Veřejné bezpečnosti, říká jim:
„Chtěl si kamna sundat z půdy. Nejspíš uklouzl na schodech, a tak na něj spadla.“
Začne jím opovrhovat
Věc je rychle uzavřena a žena může v klidu vyinkasovat manželovu životní pojistku. A začít také nový život. S Václavem Bernartem, s nímž Jánovu vraždu plánovala, už nepočítá. Místo toho se dá dohromady s dalším Slovákem, nám již známým Ambrózem Ščepkou.
Život s ním znamená pro Čubírkovou drsnou změnu. Odstěhují na usedlost u obce Boleráz, na venkov. A tady chodí život trochu jinak. I když muži porodí několik dětí, postupně jím začne opovrhovat – stejně jako vesnickým způsobem života.
Tentokrát sáhne po sekeře
Dlouhých 12 let to spolu táhnou. Pak ale přijde prosinec roku 1964. Ambróz ve večerních hodinách vydatně oslavuje svůj svátek. Sedí v kuchyni a popíjí. Jakmile se svalí ze židle na podlahu, rozhodne se Čubírková využít příležitosti.
Místo palice použije tentokrát sekeru. Tupou stranou udeří partnera do hlavy. Přivodí mu tím zlomeninu klenby a spodiny lebeční a tím i následné krvácení do mozku.
Hlavu převáží vlakem
Ve chvíli, kdy Ambrózovi začne oddělovat hlavu, ještě není mrtvý. Poté řeší, jak se zbavit těla. Nakonec ho dovleče k velké peci. Když ho strká dovnitř, nejdřív se jí zaklíní. Pak se jí ale podaří ho tam napěchovat. Oheň likviduje oběť 35 hodin.
Kromě popela po ní zůstanou i kosti. Čubírková je schová ve chlívku. Nějaké úlomky smíchané s popelem vysype na zledovatělou příjezdovou cestu. Tím ale neskončila. Vezme tašku s hlavou a vyrazí do Trnavy – vlakem.
V cílové stanici vystoupí a nenápadně zabrousí k odstavenému vagonu. Tam, na záchodcích, nechá mužovu hlavu vykutálet ze zavazadla.
Aby věděli, že neodešel
„Proč jste ji také nespálila?“ budou se jí kriminalisté ptát. Prý chtěla, aby všichni věděli, že od ní Ščepka neutekl, ale je mrtvý. A proč se vlastně rozhodla pro dekapitaci?
„Vzpomněla jsem si, jak mi vyhrožoval, že mi usekne hlavu a hodí ji do záchodu,“ vysvětluje. Její život ukončí kat v pankrácké věznici na sklonku září roku 1966.
