Naše tělo je fascinujícím nástrojem, který nám umožňuje dýchat, myslet i pohybovat se, zkrátka žít. V průběhu lidské historie si prošlo bouřlivým vývojem, aby se co nejlépe přizpůsobilo prostředí a podmínkám, v nichž žijeme. Jak se se ale změní v budoucnosti?

Lidská kostra se stane křehčí, v důsledku nedostatku přirozené chůze, jak ukazuje studie Christiane Schefflerové, antropoložky z univerzity v Postupimi.

Ta zkoumala mezi roky 1999 až 2009 velké kosti u dětí a zjistila, že za pouhých 10 let se výrazně zhoršil jejich „frame index“ neboli poměr mezi výškou postavy a šířkou jejich loktů. Příčinou byl právě nedostatek přirozeného pohybu.

Větší, nebo menší mozek?

Nejistota vládne ohledně velikosti mozku. V minulosti došlo k jeho zmenšení, a to v souvislostí se změnou velikosti lidského těla, zejména ztráty jeho robustnosti.

Zatímco před 100 000 lety byla průměrná velikost lidského mozku 1500 cm3, před 12 000 lety to bylo 1450 cm3. Dnes je to 1350 cm3. Někteří odborníci se domnívají, že vlivem provádění zvýšeného počtu císařských řezů, kdy své genetické informace předávají budoucím generacím i ženy s úzkou pánví, které by dříve při porodu zemřely, by se velikost mozku mohla do budoucna zvětšovat.

Tmavší pleť a křivější zuby

Jiní si to nemyslí, neboť tomu zabrání právě přímý vztah mezi velikostí těla a mozku, protože zvětšení těla by s sebou přineslo příliš vysoké nároky na tkáně.

Zřejmě se nám nezmění ani počet zubů, mohlo by však dojít, vlivem nedostatečného žvýkání, ke zmenšení čelistí, a tím ke zvýšenému výskytu křivých zubů.

Protože se některé etnografické skupiny, například populace v Africe, rozrůstají rychleji než jiné, je pravděpodobné, že průměrný člověk bude mít za několik generací tmavší barvu pleti než teď. Už nyní lze pozorovat dřívější nástup puberty u dospívajících.

V polovině 19. století měly dívky první menstruaci v průměru v 17 letech, až do 60. let 20. století se tento věk snižoval o 0,3 roku za dekádu.

Dřívější dospívání

Vliv na to měla lepší výživa, zdraví a ekonomické podmínky. Nyní se začátek puberty, zahájený růstem prsou, objevuje už před 10. rokem života. Podle odborníků má na to vliv častější výskyt nadváhy a obezity u dospívajících.

„Vliv BMI na věk puberty je nyní větší, než vliv rasy a etnického původu,“ vysvětluje doktor Frank Biro, profesor pediatrie z Cincinnati Children’s Hospital v Ohiu. A dodává:

„Dřívější puberta může mít dlouhodobé zdravotní následky.“ Studie naznačují, že u dívek, které dospívají dříve, je vyšší pravděpodobnost vzniku vysokého krevního tlaku a cukrovky 2. typu než u těch, které dospívají později.