Každá kultura na světě má své zvláštnosti. Obyvatelé všech zemí si vytvořili své zvyky a obyčeje, a ty naše jim mohou připadat podivné, stejně tak jako nám se budou zdát zvláštní ty jejich. A právě desítku těch (pro nás) nejpodivnějších vám představíme.

Svou kulturu obvykle bereme jako samozřejmost, normu, podle které očekáváme, že se ostatní budou chovat. Je to soubor nevyslovených pravidel, podle kterých spolu komunikujeme.

Při setkání s člověkem, který pochází z jiné kultury pak můžeme zažít překvapení, nebo dokonce šok.

V jiných částech světa totiž mohou činy a gesta, která my považujeme za jednoznačné, znamenat něco úplně jiného, a pravidla zdvořilosti se od těch našich můžou velice lišit. Pojďme se podívat na nejbizarnější zvyky, které se ve světě dají najít!

Smrkání přísně zakázáno!

Jste na návštěvě Japonska a skolí vás rýma. Vytáhnete kapesník a chystáte se vysmrkat. Chyba! Právě byste spáchali strašlivé faux-pas. V některých zemích světa je smrkání považováno za vysoce nezdvořilý projev.

Patří mezi ně například výše zmíněné Japonsko, Čína, ale třeba i Estonsko. Obyvatelé těchto zemí místo smrkání popotahují, což je zvyk, který může zase připadat nepříjemný nám. V Číně si místo smrkání odplivávají na zem.

Na některých místech ve velkoměstech jsou dokonce ve veřejném prostoru instalována plivátka.

V Austrálii zapomeňte na boty

V Austrálii a na Novém Zélandu lidé často chodí bosí. A proč ne, když jim k tomu po celý rok příznivé podnebí poskytuje ideální podmínky? Děti chodí bosé do školy, jejich matka dojde bosky do obchodu a otec se vydá naboso třeba i do práce.

Australané chodí prostě bosky prostě všude. A zdá se, že jim to jen prospívá. Mají zdravou klenbu nohou a méně problémů se zády. Zkuste si proto někdy v létě sundat boty a představit si, že jste u protinožců.

Bulhaři kroutí hlavou jinak

Na dovolené v Bulharsku k vám přijde plážový prodavač zbytečných cetek. Čím více ale kroutíte hlavou, tím více se usmívá a podává vám své zboží. V Bulharsku totiž kroucení hlavou, které u nás jasně značí ne, naopak znamená ano!

A pokud hlavou souhlasně pokýváte, budou tomu obyvatelé Bulharska rozumět jako odmítnutí. Bulhaři prostě kroutí hlavou jinak než zbytek Evropy.

U jídla s Japonci

A jsme opět v Japonsku. Tentokrát sedíme u jídelního stolu a naši spolusedící si na svých porcích pochutnávají velmi nahlas. Nemusíte na ně ale vrhat pohoršené pohledy. Japonci totiž srkání a mlaskání považují za projevy pochvaly hostiteli.

Je přece zdvořilé dát hostiteli nahlas najevo, jak jim chutná! Naopak nikdy nedávejte v restauraci číšníkům spropitné, tím byste je totiž urazili. Dělají přece svou práci a považují to za samozřejmost.

A ještě jedna zajímavost, která se týká jídla – jíst byste měli jen k tomu vyhrazených prostorách, jako je restaurace, nebo doma v soukromí. Jedení na veřejných prostranstvích totiž Japonci považují za velice nezdvořilé.

Ve Vietnamu přes ulici

Doprava ve Vietnamu je pro člověka zvyklého českým poměrům jeden velký chaos. Stovky motorek křižují ulice bez jakéhokoliv ohledu na chodce, kteří jsou nuceni se jim vyhýbat, pokud nechtějí přijít k úrazu.

Ve Vietnamu před pěšími žádný motocyklista nezastaví, místo toho se ho pokusí objet. Pokud se nedokážete skrz rušnou ulici probojovat sami nebo máte strach o svou bezpečnost, vyhledejte policistu a poproste ho, aby vám pomohl dostat se na druhou stranu.

Francouzská otvíračka

Pokud ve Francii přijdete do obchodu dvacet minut před zavírací dobou, nečekejte, že vás někdo obslouží. Místo toho většinou narazíte na zamčené dveře, nebo vás obsluha odmítne obsloužit.

Pokud například obchod s oblečením zavírá ve 20 hodin večer, jeho zkušební kabinky budou zamčené už v 19:40. Zavírací doba tu totiž neznamená čas uzavření dveří pro zákazníky, ale dobu, kdy zaměstnanci odcházejí domů. Přece si svůj odpočinek za těžkou práci zasloužili!

Ubrousky na zemi

Jak poznáte dobrou restauraci ve Španělsku? Je to jednoduché – její podlaha bude pokrytá použitými ubrousky. Odhazování špinavých ubrousků na zem je tu stejně běžné jako u nás nechávání prázdných sklenic a talířů na stole. Jedlíci se nad tím ani nepozastaví.

A tak podle navršených ubrousků snadno poznáte, kde lidem chutnalo. Pokud se tu tedy chcete dobře najíst, podnikům s čistou podlahou se vyhněte!

Složité dojídání

V Jihoafrické republice můžete svého hostitele urazit, pokud nedojíte jídlo, které vám předložil. Považuje se za zdvořilé sníst všechno, co před vás postavili na stůl. A nemusí to být zrovna snadný zvyk k dodržení:

některé místní kmeny vám totiž nadšeně nabídnou takovou „pochoutku“ jako různé zvířecí orgány, nebo dokonce hmyz. Naopak v Číně musíte na talíři malý zbytek jídla nechat. Jinak si váš hostitel bude myslet, že vám předložená porce nestačila a urazí se.

Předsvatební rozbíjení

Když se v Polsku organizuje tradiční předsvatební oslava, přátelé a rodina nevěsty a ženicha se sejdou a pustí se do nespoutaného řádění. Během předsvatební party rozbíjejí talíře, květináče, dlaždice, nebo dokonce toaletní mísy.

Jediná výjimka z této všeobecné destrukce je sklo a zrcadla, protože to by mohlo mladému páru přinést neštěstí. Ženich a nevěsta potom musejí všechno uklidit! Jejich společný úklid je symbolem pro překonání těžkostí a neshod, které manželství přináší.

Výzva pro budoucí nevěstu

Ve Skotsku musí nevěsta projít úplně jiným, a ještě nepříjemnějším předsvatebním rituálem. Kdepak spokojené popíjení drinků na rozlučce se svobodou!

Kamarádky nevěsty se sejdou, aby ji obalily rozbitými vejci, polily zkaženým mlékem, pokryli peřím a jakoukoliv nechutností, kterou si dokážou vymyslet. Nevěstu potom slavnostně provedou městem.

Cílem tohoto podivného zvyku je připravit nevěstu na budoucí manželství, protože po tomhle zážitku jí už všechno ostatní bude připadat jako procházka růžovým sadem!