Nenechte se zmást, zimní olympijské hry se letos nekonají. Musíme si počkat do července, na ty letní Paříži. Kulaté sté výročí se však jistě hodí k tomu, abychom si je připomněli právě teď!

25. ledna 1924 je ve francouzském Chamonix zahájen Týden zimních sportů, běžné akce s podporou Mezinárodního olympijského výboru. Zúčastní se 250 sportovců z 16 zemí, kteří poměří své síly v 16 různých disciplínách.

Skvěle zorganizované klání končí 5. února a má takový úspěch, že se olympijský výbor rozhodne označit ho za první zimní olympijské hry!

Odteď budou co čtyři roky doplňovat ty letní, nekonají se pouze v letech 1940 a 1944, kvůli druhé světové válce. Do roku 1986 probíhají zimní a letní olympijské hry vždy stejný rok, poté je rozhodnuto, že se budou zhruba po dvou letech střídat.

V čem budeme závodit?

Na první zimní olympiádě soutěží pouze 11 žen, a to v krasobruslení. Jiných disciplín se zúčastnit nemohou, teprve na hrách v roce 1936 v bavorském Garmisch-Partenkirchen se ženám otevře i alpské lyžování.

K původním disciplínám patří skok na lyžích, curling, lední hokej, lyžování a bruslení. Zajímavostí je i to, že před vznikem zimních olympijských her je hokej a bruslení součástí her letních.

Postupně disciplíny přibývají a roce 2022 v Pekingu už je jich 109. Některé ale i ubudou – v roce 1960 je například v americkém Squaw Valley (dočasně) zrušen závod bobistů. Přihlásilo se jich tak málo, že pořadatelé odmítnou postavit bobovou dráhu.

Lyže a pes

Od roku 1928 jsou součástí zimní olympiády i tzv. ukázkové sporty. Tedy takové disciplíny, ve kterých se sice soutěží, ale medaile jsou „menší“. Hlavní cílem je především pobavit a upoutat pozornost.

V roce 1928 ve Švýcarsku je například zařazen skijöring, při kterém člověk jede na lyžích a táhne ho psí nebo koňské spřežení! Jméno nevšedního sportu je odvozeno z norského slova skikjøring, což doslova znamená „řízení na lyžích“.

Kde sehnat sníh?

Co je však hlavním předpokladem zimních olympijských her? Samozřejmě sníh! A když ho zrovna nenapadle dost? Na hrách ve Squaw Valley roku 1960 je poprvé použito na jeho výrobu sněhové dělo, které si patentují Američané v roce 1954.

Na zimní olympiádě v Innsbrucku (1964) však děla nemají k dispozici a sněhu je tak málo, že musí nastoupit rakouská armáda. Celkem 40 000 metrů krychlových sněhu a také 20 000 ledových bloků musí navozit na bobech a sáních ze vzdálenějších hor!

Zatleskejme rekordmanům!

Kdybychom spočítali medaile ze všech zimní olympiád dohromady, suverénním vítězem je Norsko. Nasbíralo jich už 405, z toho 148 zlatých (pro ČR je to 33 medailí a 10 zlatých).

Za povšimnutí rozhodně stojí i rekord amerického sportovce Eddieho Eagana (1897-1967). Ten je dodnes jediným člověkem v historii, který dokázal získat zlatou medaili jak na zimní olympiádě, tak na té letní.

V roce 1920 na letních olympijských hrách v Belgii vyhraje první místo v boxu a o dvanáct let později, na zimních hrách v americkém Lake Placid, zvítězí ve čtyřbobu.