Poznají ho už malé děti, je terčem nespočtu vtipů, ale i objektem vědeckého zkoumání.

Seznamte se, vruboun, lidově a hezky česky hovnivál. Oproti například mravencům by nás mohl jen těžko přesvědčit strategickým myšlením či zvláštními schopnostmi. A přece!

Vruboun posvátný (Scarabaeus sacer), vznešeně skarabeus, je náramně cílevědomý středomořský brouk. Nikdy se nenechá zmást a přesně ví, kam si svou pověstnou kuličku valí.

Už roku 2003 hned několik entomologů upozorní na podivuhodnou orientaci jednoho rodu afrického vrubouna (Scarabaeus zambesianus), který využívá polarizované měsíční světlo. A to jen začátek.

Další výzkumy se změří na vrubouna posvátného a probíhat budou netradičně v planetáriu!

Jak si nepřipálit nožky

Vědecké týmy ze Švédska a Jižní Afriky objeví fascinující věc. Tenhle brouček s maličkou mozkovnou pravidelně vylézá na svou pečlivě uhlazenou kuličku trusu velkou i jako golfový míček. Má to hned dva důvody:

V přirozeném prostředí se skarabeus pohybuje po písku o teplotě až 60 stupňů Celsia. Na kuličce si ochladí nožky. Jde o jediný hmyz, který využívá mobilní ochranu proti vedru. A druhý důvod? Na vršku zatančí podivný taneček.

Už dávno je jasné, že slouží k orientaci. Jenže skarabeus je jen tak obyčejně nerozhlíží. Ostatně, jeho zrak na rozdíl od čichu za moc nestojí. On se orientuje podle světel hvězdné oblohy nad sebou!

Přímo za nosem! Tedy za tykadlem…

Skarabeové válí svou kouli trusu zásadně přímočaře. Orientaci neztratí ani navzdory mnohým překážkám na trati. Jak je to možné?

Nadnárodní vědecký tým v čele s profesorem Marcusem Byrnemem z Witwatersrandské univerzity v jihoafrickém Johannesburgu nejdřív zjistí, že vrubouni hledají cestu díky poloze Slunce, Měsíce a skrze polarizované světlo. Nyní jsme díky nim ještě o krůček dál:

Jde totiž prokazatelně o první druh, který využívá k navigaci Mléčnou dráhu! Jak takový experiment, který má něco takového prokázat, probíhá?

Hmyzí exkurze v planetáriu

V planetáriu je promítána obloha a vědci kladou broukům s kuličkou jeden důmyslný zátaras za druhým. Nezmate je nic – tedy, dokud je k dispozici planetární vyhlídka.

Vědci tak konečně dostanou odpověď na otázku, jak dokáže vruboun najít cestu k hnízdu i během nocí, kdy nesvítí měsíc. Jednotlivé kusy galaxie, ve které se nachází i naše sluneční soustava – Mléčné dráhy – na souhvězdí vruboun identifikovat nedokáže.

To by už na jeho zrak byly příliš velké nároky. Má ale základní orientaci o světelných bodech a vědci se dokonce domnívají, že některá místa se těší větší oblibě.

EPOCHAplus.cz válí kuličku:

Vrubouni, kterým se říká také hnojníci, mají pro své trusovité kuličky hned několikeré využití. Kromě svébytného ochlazovacího účelu jde hlavně o mobilní spižírnu, kterou co nejrychleji vyklízejí z dosahu dalších brouků a predátorů.

Ostatně, boje o kuličku nejsou ve světě skarabeů ničím výjimečným. Kulička je také úžasným inkubátorem.

Vrubouni podle druhu nakladou vajíčka buď rovnou do kuličky a připraví tam potomkům k narození velikou hostinu, anebo k tomu ještě raději celý poklad zakopají i s vajíčky až půl metru pod zem – výkaly stále obsahují dost živin a leckterý pták navíc ví, že tyhle kuličky mají navíc spoustu proteinů v podobě larev.