Domů     Neohrožená polární liška přežije i nevětší mrazy!
Neohrožená polární liška přežije i nevětší mrazy!
19.1.2024

Liška polární je drobná, bílá a chundelatá šelmička. Nenechme se však zmást její velikostí a roztomilostí. Je to úspěšný predátor, který nepohrdne ani mršinou.

reklama

Navíc můžeme s klidem říct, že je jedním z největších otužilců na světě, protože s přehledem zvládá i ty nejkrutější mrazy.

Polární liška je roztomilé zvířátko, které patří mezi neohrožené predátory. FOTO: Jonathen Pie/Creative Commons/CC0
Polární liška je roztomilé zvířátko, které patří mezi neohrožené predátory. FOTO: Jonathen Pie/Creative Commons/CC0

Ladnými pohyby svého těla vytváří dojem, že jde o kočkovitou šelmu. Pravdou ale je, že se jedná o šelmou psovitou, stejně jako ostatní druhy lišek. Odkazuje k tomu i jedno z několika jmen, které jí lidé dali – pesec.

Jejím přirozeným místem výskytu jsou severní části evropského, asijského a amerického kontinentu, ale setkat se s ní můžeme také v jiných částech světa. Většinou tam ovšem byla uměle vysazena kvůli obchodu s kožešinami.

reklama

Naštěstí se ve volné přírodě vyskytuje v hojném počtu a je označena za málo dotčený druh.

Z šedé myšky v bílou paní

Pokud porovnáme lišku polární s liškou obecnou, je tato krasavice přibližně o polovinu menší než její rezavá příbuzná. Měří kolem 50–65 centimetrů, ocas jí přidává dalších 30 centimetrů, a dospělý jedinec váží průměrně 3–4 kilogramy.

Samci většinou bývají trochu větší než samičky. V létě má srst krátkou a šedočernou, na zimu se obalí delší a hustší bílou srstí, která jí propůjčuje její typický vzhled.

Navíc je kožíšek nepromokavý a poskytuje nejlepší možnou tepelnou izolaci, jakou může savec vůbec mít. Netrumfne ji ani lední medvěd.

Huňatá zimní srst lišce propůjčuje typický vzhled. FOTO: Emma/Creative Commons/CC BY 2.0
Huňatá zimní srst lišce propůjčuje typický vzhled. FOTO: Emma/Creative Commons/CC BY 2.0

Malá, ale oddaná

Nejčastěji žije v páru a bývá monogamní. Rozmnožuje se až dvakrát ročně a v jednom vrhu bývá obvykle 3–8 mláďat. Samec zůstává po celou dobu přítomný a pomáhá s péčí o štěňata.

Ta poprvé opouštějí noru kolem 3.–4. týdne a matky přestávají kojit po 2–3 měsících. Pohlavně dospělými se stávají kolem jednoho roku života. Některé mladé samičky zůstávají s rodinou až do dalšího roku a pomáhají s péčí o nový vrh.

I přesto, že je polární liška houževnatý tvor, který vydrží kruté a nepříznivé podmínky severských krajin, první arktickou zimu třičtvrtě mláďat nepřežije. Ostatní lišky se dožívají průměrně 3–4 let.

Ing. Liška

Nejen člověk dokáže měnit ekosystémy, ale také zvířata. Jedním z nečekaných ekosystémových inženýrů je také polární liška. Pro své nory si vyhledává vyvýšená místa, kde se dá snadno hrabat a nedrží se zde vlhkost.

Přesto je hrabání v zemi práce namáhavá a každé letní období se lišky snaží nory upravovat a rozšiřovat. Vznikají tak kvalitní nory o mnoha místnostech a chodbách, které se dědí z generace na generaci, ve kterých může žít vícero liščích rodinek.

Právě zbytky jejich potravin a výkaly tvoří hnojivo, které dělá půdu v okolí nor bohatým na živiny. Díky tomu se zde daří vegetaci, která láká kořist, kterou se pak liška živí. Nejčastěji to bývají lumíci.

Takto liška vypadá během línání, když shazuje zimní srst. FOTO: Longdistancer/Creative Commons/CC BY 3.0
Takto liška vypadá během línání, když shazuje zimní srst. FOTO: Longdistancer/Creative Commons/CC BY 3.0

Kamarád medvěd

Během svých toulek zasněženou krajinou si umí poradit i v případě, že ji ledová kra odnese daleko od domova. Jednoduše se přidá k lednímu medvědovi. Medvědi lišky tulačky tolerují, nepředstavují pro sebe navzájem žádné nebezpečí.

Ačkoliv za ideálních podmínek preferuje liška svůj oblíbený typ potravy, obecně vzato je všežravec. Během kamarádského doprovázení medvěda proto nepohrdne ani mršinou a přiživuje se také jeho kořisti.

S příchodem jara ale liška pocítí teritoriální volání a vrací se zpět ke své noře, díky změně počasí už beze strachu z nenalezení potravy.

Nemoci a nepřátelé

Ani těmto šelmičkám se nevyhýbají nemoci. Jednou z nich je vzteklina. Také mohou ve svých střevech hostit parazita měchožila bublinatého, který je takovou liščí tasemnicí. Liška pak svým vylučováním zamořuje terén a můžou se tak snadno nakazit další lišky.

Náhodným dotykem se nakazí také člověk, pro kterého to může být velmi nebezpečné, pokud se nezahájí včasná léčba. Protože je polární liška celkem drobná, musí se mít na pozoru.

Nebezpečným je pro ni například polární vlk, rosomák a v některých případech i lední medvěd. Kvůli klimatickým změnám se stále častěji setkává také s liškou obecnou, která má díky své velikosti navrch.

Neostýchá se ji vyhnat od potravy nebo ji zabít a také si přivlastňuje její nory a doupata. A měla by se mít na pozoru také před případným útokem shora, odkud si ji může snadno vyhlédnout orel skalní.

reklama
Foto: viz popisky
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
svět zločinu
Falešné paměti Bruna Dössekkera: Byl jsem vyměněn!
Nacistický voják smýkne mužem o zeď omšelé uličky. Sledují ho při tom dvě dětské oči. Maličký chlapec se neodváží ani zakřičet. Až si bude vzpomínky rekapitulovat, dojde k závěru, že onen muž byl jeho otcem. Mezitím míří do koncentračních táborů další transporty. Přeplněné nákladní vagony se chlapci zatím vyhnou. Se starším bratrem se ukrývají na […]
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na […]
Pět podivných vražd: Kdo měl spadeno na švédského premiéra i filmovou celebritu?
Arcibiskup ze San Salvadoru Óscar Romero (1917–1980) je konzervativec, který ostře kritizuje porušování lidských práv v Salvadoru – státečku v Latinské Americe. To ho bude stát krk. Pachatel, stejně jako v dalších čtyřech případech, je dodnes neznámý… Vymezuje se proti řádění armády i provládních eskader smrti. Romero nešetří ani USA, které režim podporují. Během mše 24. dubna 1980, kterou slouží […]
James Whitey Bulger: Práskač, co šel po práskačích
Dlouhé roky se v USA drží mezi desítkou nejhledanějších mužů a dopracuje to až na číslo dvě – hned po Usámovi bin Ládinovi (1957–2011). To je James „Whitey“ Bulger (1929–2018) viněný ze spoluúčasti na 19 vraždách, vydírání a lichvy. A samozřejmě, krom toho je ještě drogový dealer, který neváhá odstranit z cesty všechny práskače, zatímco […]
historie
Smrtící móda viktoriánských tapet: Když byla oblíbená barva jedovatá
Viktoriánský člověk chtěl mít doma krásnou zelenou. Čím zářivější, tím lépe. Jenže aby tapety získaly tehdy oblíbený smaragdový odstín, výrobci do nich přidávali arsen. Takže zatímco dámy obdivovaly elegantní stěny a pánové se chlubili vkusně zařízeným salonem, chemie si v koutě tiše mnula ruce. Domov totiž mohl být nejen útulný, ale také poněkud jedovatý. V […]
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz