Archeologie získává na pomoc řadu dalších výzkumných metod. Díky nim můžeme vysledovat třeba i pohyb zvířat nebo lidí v dobách, ze kterých ještě nemáme k dispozici žádné písemné prameny.

O jaké výzkumy a metody jde? Jeden příklad za všechny můžeme najít i u nás v České republice. Řadu kostí objevili v roce 2005 archeologové v hradišti Chotěbuz-Podobora v Moravskoslezském kraji.

Dvě z nich označily jako vřetenní kosti psa, další výzkumy ukázaly, že šlo o rasu chrta. Jak se ale v době raného středověku v 9. století dostal tento pes do Čech? Odpověď přinesla tzv.

analýza stabilních a radiogenních izotopů prvků jako stroncium, uhlík, kyslík a dusík z vřetenní kosti psa.

Bioarcheologie jako novinka

Jde o odvětví zvané bioarcheologie, které v posledních desetiletích významně napomáhá archeologickým výzkumům.

„Archeologové často diskutují o pohybu obyvatel na určitém území, spolu s antropology uvažují také o výživě lidí v minulosti a ve spolupráci s archeozoology a archeobotaniky sledují spektrum biologických druhů, které daná společnost využívala především ke své obživě.

Avšak základní argumenty těchto oborů se opírají o nepřímé svědectví kulturních předmětů, jako jsou kamenné a kovové nástroje, keramika, v nejlepším případě pak jde o morfologii kostí a zubů,“ uvádějí současní archeologové Lenka Kovačiková a Jaroslav Brůžek.

Šlo o dar nebo kořist

Bioarcheologie zkoumá kvantitativní poměry izotopů prvků v dochovaných tkáních. Různé prvky jako již zmiňovaný uhlík, či kyslík a další se totiž vyskytují například v těle živočichů ve formě přirozených izotopů.

Do organismu se dostávají výživou, tedy potravou, tedy pevnou potravou i tekutinami.

„Mezi nuklidy (izotopy), které bioarcheology zajímají nejvíce, patří 13C/12C, 15N/14N, 87Sr/86Sr, 18O/16O a 34S/32S. Jejich přirozenými zdroji jsou atmosféra, voda a geologický podklad, odkud vstupují do těl rostlin a živočichů a podílejí se na stavbě jejich tkání,“ vysvětluje Kovačiková s Brůžkem.

Podle analýzy kosti nalezené v Chotěbuzi-Podoboře sem pes doputoval z přímořské oblasti, zřejmě od Baltu. Patrně šlo o dar, vzácné zboží nebo válečnou kořist. Jak se podařilo odhalit jeho původ?

Izotopy v tělech živočichů závisí na zkonzumované potravě, která se promítá i do složení kostí. Potrava se liší v různých lokalitách a nadmořských výškách.

Díky tomu se v organismech usazují i různě těžké izotopy prvků a lze proto vysledovat, z jaké lokality zvíře pravděpodobně pocházelo.