Chmelařství je dalším odvětvím, které kvůli klimatické změně prochází v Evropě zásadní proměnou. Růst teplot a stále častější sucha v minulých letech vedly a dále povedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě.

Zároveň s výnosem se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva, vyplývá ze studie, zveřejněné v časopis Nature Communications, na níž pracovali vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Sever proti jihu

Regionů pro pěstování chmele přitom není mnoho, protože rostlina je náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky.

„Z hodnocení dat z meteorologických měření od roku 1970 a údajů z modelových projekcí do roku 2050 nám vyšlo, že podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.

Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, jako je bavorské Hallertau či české Žatecko. To vychází ze studie v porovnání regionů vůbec nejlépe.

Naopak hůře na tom budou jižněji položené regiony, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera.

Pokud byste se chystali na výlet za chmelem z této oblasti, mohla by se Vám hodit dálniční známka Slovinsko.

Adaptace je nutná

„Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek,“ vysvětlil Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.

Pro Českou republiku je příznivé, že Žateckou oblast zasáhnou dopady klimatických změn v porovnání s jinými oblastmi méně.

Přestože kvůli měnícím se klimatickým podmínkám klesá hektarový výnos a obsah alfa látek, poptávka po aromatickém chmelu naopak roste kvůli vyšší výrobě kvalitnějšího piva.

Tento zemědělský sektor tak potřebuje urychleně vytvořit adaptační strategii a učinit konkrétní kroky, které povedou k udržení produkce.