U Habsburků mají tradici pohřby do vídeňské hrobky v klášteře kapucínů. V jednom z nejmonstróznějších pomníků se nacházejí těla Marie Terezie a jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského.

Sarkofág vyrobený z cínu pro Marii Terezii (1717–1780) vyrobí její oblíbenec Ferdinand Balthasar Moll (1717–1785).

Zamilovaný pár v životní velikosti, který jako by zůstal v družném rozhovoru, tak působí pomník Marie Terezie a jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského (1708–1765).

Panovnice se pyšní slavnostními šaty, pošitými perlami a drahokamy, a v levé ruce svírá meč. Ferdinand Balthasar Moll na tvorbě důstojné posmrtné sochařské pocty velké panovnici a jejímu choti strávil více než 20 let.

Začal totiž již roku 1751. Mariina milovaného manžela obléká do zbroje římských císařů a do ruky mu vkládá žezlo.

Příběh společného života

Reliéfy na bocích sarkofágu vyprávějí všechny důležité události života císařského páru. Začínají rokem 1739, kdy oba vstoupili do italské Florencie jako toskánští velkovévodové.

Pokračují Mariinou korunovací uherskou královnou v roce 1741 a českou panovnicí o dva roky později. Končí rokem 1745, kdy se František nechal ve Frankfurtu nad Mohanem korunovat římským císařem. Rohy sarkofágu zdobí sochy truchlících Géniů.

Každý z nich drží v ruce štít se znakem a královskou korunu. Nechybí jeruzalémská trnová koruna, královské koruny českých zemí a Uher a římská císařská koruna. Rakouská koruna se skrývá na lebce v nohách sarkofágu na jeho užší straně.

Dva zámky k rakvím a gigantický pomník

Nejenom Mariin a Františkův, ale všechny kovové sarkofágy v Kapucínské kryptě ukrývají uvnitř dřevěné okované rakve se dvěma zámky. Každý zdejší pohřeb končí poslední identifikací mrtvého a uzamčením rakví.

Jeden klíč dostanou kapucínští mniši, druhý skončí ve vídeňské dvorní klenotnici. Pohřební schránka stojí na soklu z červeného mramoru. Jde o skutečně monstrózní dílo, které se tyčí do výše téměř tří metrů. Délka sarkofágu činí tři metry, na šířku má dva metry.