K prasknutí narvaná aréna Honolulu International Center šílí. Muž s vlasy, černými jako uhel, a zlatem v hrdle baladou Can’t Help Falling in Love uzavírá výjimečný koncert, který se stane jedním z milníků hudební historie.
Při odchodu z pódia dostane od fanoušků zlatou korunu. Není pochyb o tom, kdo je král rokenrolu.
Když v únoru 1972 spatří Elvisův manažer, plukovník Tom Parker (1909–1997), přenos z návštěvy amerického prezidenta Richarda Nixona (1913–1994) v Číně, nápad je na světě!
Musíte zhubnout Mr. Presley!
„V lednu 1973 odehraje Elvis na Havaji koncert, který bude vysílaný naživo pro publikum po celém světě!“ oznámí slavnostně Parker v září 1972 na tiskové konferenci.
Živý televizní speciál NBC dostane název Aloha from Hawaii a uskutečnit se má 14. ledna v aréně Honolulu International Center, kousek od centra Honolulu. Elvis si je dobře vědom toho, že toto nebude obyčejná koncertní štace.
Když mu televizní producent Marty Pasetta (1932–2015) čtyři hodiny líčí svou vizi s nízkým pódiem, aby byl co nejblíže publiku, a blikajícími neonovými nápisy s nápisem „Elvis“ v mnoha jazycích, je nadšený.
Bez námitek vezme i Pasettovu závěrečnou poznámku, že ovšem kvůli tomu všemu bude muset výrazně ubrat na váze. Přidá si do rozvrhu extra hodiny karate, upraví jídelníček a zobe prášky na hubnutí.
Musí říkat: „Amerika“
Show to má být skutečně výjimečná a její hlavní hvězda musí vypadat dokonale. Toho se týká i jeho kostým – věc, která se za ty roky stane Elvisovým poznávacím znamením.
„Jen chci, aby říkal ‚Amerika‘,“ oznámí nezaměnitelnou dikcí své požadavky návrháři Billovi Belewovi (1931–2008).
Ten nejprve uvažuje o vzoru, založeném na mapě USA, ve hře je i americká vlajka, nakonec ale vyhraje orel bělohlavý, americký národní symbol, jehož obrys vyšije Belew s pomocí více než 6 500 jednotlivých kamenů, zlatých, modrých a červených drahokamů, na hruď i záda.
Elvisovo vlastenectví pak ještě podtrhne bílý kožený opasek s velkou státní pečetí.
Vstupné jde na charitu
Kromě kostýmu se intenzivně řeší i to, jak divákům prodat vstupenky. Pasetta jim je nemůže oficiálně účtovat, jelikož jsou technicky považováni za „živé televizní publikum“. I tento problém ale nakonec najde uspokojivé řešení.
Ti, kteří se chtějí koncertu zúčastnit, jsou vyzváni k libovolnému příspěvku do fondu na výzkum rakoviny na Havajské univerzitě, založené na počest místního zpěváka Kuie Leeho (1932–1966), který v roce 1966 na tuto nemoc zemře.
Sám Presley přispěje rovnými 1000 dolary. Cíl je vybrat alespoň 25 000, nakonec je to rovnou 75 000 dolarů.
V USA až naposledy
Samotný koncert začne neobvykle brzy – už ve 12:30. To, aby se s připočtením časovému posunu trefil do hlavního večerního vysílacího času publika v Asii a Oceánii. Tam totiž koncert přes satelit putuje nejprve.
Příští noc je pak simultánně vysílán do vybraných evropských zemí a paradoxně jako poslední ho spatří diváci v Elvisově rodišti – USA. Tam běží až 4. dubna, jelikož NBC v původním čase upřednostní Super Bowl. I tak jde o nejsledovanější pořad roku.
Téměř miliarda
V narvané aréně Honolulu International Center píše Elvis Presley 14. ledna 1973 historii. Před 6000 lidmi do ní vstupuje jako první sólový umělec, jehož koncert se vysílá živě přes satelit do celého světa. Kolik ho dohromady sleduje lidí?
Parker tvrdí že je to 1,5 miliardy diváků ve 36 zemích. Toto číslo je ale odborníky později mnohokrát zpochybněno. Reálnější odhad je něco okolo 850 milionů.
