Pivo se u nás samozřejmě čile vaří už ve středověku a je velmi oblíbené. Jeho chuť je ovšem naprosto odlišná od té dnešní. Například v něm najdete mnohem méně alkoholu než v současnosti. I hustota nápoje je mnohem vyšší.

Díky tomu, že je středověké pivo mnohem hustší než to, které známe dnes, stává se i základem jídelníčku. Například se z něj vyrábí polévka, na které si lidé hojně pochutnávají a je pro ně zdrojem energie i vitamínů.

Je také zcela jasné, že si pivo vaří spousta lidí, i když ne vždy na prodej, někdy je to pouze pro osobní potřebu. Proto městské rady z toho mají dost zamotanou hlavu a intenzivně kontrolují kvalitu produkce.

Pravidelné účtování

Měšťané, kteří si nápoj vaří, z něj musí odevzdávat patřičnou daň. Zároveň se radní pouštějí na výpravy i do hostinců, kde zjišťují, jestli hostinští nečepují pod míru a neúčtují hostům více, než uvádějí. V jakém období vlastně u nás vznikla daň z piva?

Pivovary měly samozřejmě z výroby zlatavého moku tučné zisky už ve středověku, a tak se o ně berní úředníci zajímali již tehdy. Většinou ale šlo jenom o příležitostnou daň. Skutečně pravidelné a řádné zdaňování piva se začalo praktikovat až od roku 1546.

Redukce výrobců

Během 16. století v Čechách stále stoupají daně z piva. Platí se nejenom tzv. povarné z každé várky piva, ale také posudné, protože jednotkou pro určení této daně byl jeden vystavený nebo vyčepovaný sud.

Tato daň se neustále zvyšovala, například na zemském sněmu v roce 1580 vzrostla ze dvou grošů na tři. Přitom sud piva může v 16. století stát 16 grošů. Poplatky pravidelně plní prázdnou rakouskou císařskou pokladnu.

Právě kvůli poplatkům se postupně redukuje počet pivovarů, kterých je zpočátku kolem 3000.