Kdy se poprvé objevilo bezdrátové volání? Je nástup mobilních telefonů záležitostí konce 20. století, nebo se podobná technologie objevila už dříve?

Za předchůdce bezdrátového volání můžeme považovat bezdrátový telegraf. Ten si dá patentovat 2. června 1896 italský fyzik Guglielmo Marconi (1874–1937).

Instaluje anténu na střechu britského ministerstva pošt v Londýně a další na budovu vzdálenou od ní přibližně kilometr.

Pomocí přístroje se podaří přenést signály Morseovy abecedy z místa A do místa B. Lidský hlas tady ještě neuslyšíte, ale jde o velký pokrok v přenosu informací.

Marconi novinku nabídne loďařské společnosti White Star Line a s její pomocí se zachrání 2000 pasažérů lodi Replublic, když se toto plavidlo koncem ledna 1909 srazí s lodí Florida. Radiotelegrafista Jack Binns včas zavolá pomoc právě díky telegrafu.

Využití v lodní dopravě

A jak je to s přenosem lidského hlasu na dálku bez použití kabelů? Možná vás to překvapí, ale nápad telefonovat bez kabely propojených přístrojů je mnohem starší. Rozhodně nejde o záležitost 20. století.

Již 24. prosince 1906 se kanadskému vynálezci Reginaldu Fessendenovi (1866–1932) poprvé podaří přenést lidský hlas pomocí rádiových vln. Novinka se využívá v lodní dopravě podobně jako Marconiho nápad.

Za předchůdcem mobilních telefonů pak stojí v roce 1910 Švéd Lars Magnus Ericsson (1846–1926), který namontuje telefon do auta. Přístroj má dvě kovové tyče, s nimiž se může připojit k telefonnímu kabelu kdekoli na cestě.

Váží tři čtvrtě kilogramu

Nicméně k moderním mobilům mají podobné pokusy ještě opravdu hodně daleko.  Za první mobilní telefon, jak ho známe dnes, můžeme považovat teprve aparát, který 3. dubna 1973 předvede světu americký inženýr Martin Cooper ze společnosti Motorola.

Říká mu DynaTac a do ruky se bohužel nevešel. Na délku měřil 25 centimetrů a také se dost pronesl. Vážil totiž skoro 750 gramů.