Diamanty, krystalická forma uhlíku, jsou jedněmi z nejtvrdších minerálů, které známe. Zároveň se v lidské kultuře staly symbolem luxusu, a to jak ty čiré, tak ty barevné.
Cena takového růžového diamantu začíná na nižších milionech a stoupat může až do závratných výšin.
Zbarvení diamantů do růžova je dáno působením vysokých teplot a tlaku, kdy dochází k deformaci krystalové mřížky diamantu a vytlačení některých atomů uhlíku z jejich původních poloh. Jsou to tedy vlastně poškozené diamanty.
Devadesát procent veškerých zásob těchto nerostů pochází z jediného místa. Tím je důl Argyle na severu Austrálie, který sloužil až do roku 2020. Podle nového výzkumu jsou růžové diamanty památkou na zánik jednoho z dávných superkontinentů.
Šance pro nález dalších diamantů
Koncem 80. let 20. století tým vedený Robertem Pidgeonem, dnes emeritním profesorem Curtinovy univerzity, zjistil, že diamanty poseté sopečné horniny v Argyle vyvřely zhruba před 1,2 miliardy let.
Nový odhad stáří hornin v Argyle pomocí laserového paprsku, který byl tenčí než lidský vlas, ale erupci posunul o 100 milionů let před odhadem doktora Pidgeona.
Vedoucím výzkumu byl geolog z Curtinovy university v australském Perthu Hugo Olierook. Podle něj a jeho týmu vznik růžových drahokamů souvisí se zánikem jednoho z prvních pozemských superkontinentů Neny.
To mimo jiné naznačuje možnost, že dávné kontinentální spoje mohou skrývat další tyto barevné drahokamy.
Není všem nejasnostem konec
Jak uvedl Dr. Olierook: „Nové datum se shoduje s dobou, kdy se Nena začala štěpit a ztenčovat podél geologických švů.“ Toto ztenčení pravděpodobně napomohlo tomu, že magma s diamanty vystřelilo na povrch poblíž okraje dnešní severozápadní Austrálie.
Přesto některé otázky zůstávají. „Toto je jen poslední část příběhu,“ řekl geochemik z Carnegie Science ve Washingtonu Steve Shirey, který nebyl členem výzkumného týmu.
Například si klade otázku, proč se vůbec nashromáždilo tolik uhlíku, aby se v Argyle vytvořilo takové množství diamantů.