Hází sebou v posteli a kňučí. „Probuď se, máš ošklivé sny.“ Přítel se ji snaží vytrhnout z osidel nočních mur. Děvče se posadí, ale vzápětí mizí zpátky pod peřinou. „Co se ti to zdálo? To musel být pořádný horor,“ vyzvídá na ní, když si spolu ráno čistí zuby. „Ale kdež, to bych si pamatovala,“ podiví se dívka.
18
Až tolik hodin obvykle potřebují na spánek novorozené děti. Některým stačí třeba i o 3 hodiny méně, některé dokážou napsat i o chlup víc. Doba spánku postupně klesá. Čtyřletým ratolestem již pro správný vývoj postačí mezi 10 a 12 hodinami denně.
6,5
Je život ve větších aglomeracích s technikou prošpikovaným životem pro mozek náročnější? V něčem určitě. Lidem žijícím tradičním způsobem bez permanentního vlivu civilizace stačí v průměru méně spánku. Oproti prosazovaným 8 hodinám spávají jen kolem 6,5.
12
Půlku dne, tedy 12 hodin a někdy i více, tráví pod peřinou lidé s patologicky zvýšenou spavostí, takzvanou hypersomnií. Kromě hlavního odpočinku upadají často do spánku i během dne.
Cítíte se celkem zdravě, spíte nadprůměrně, a přesto se budíte s hlavou na klávesnici či stole? Pak je to možná i váš případ. Pokud upadáte nekontrolovatelně do spánku i během činností, může jít o typ hypersomnie, takzvanou narkolepsii.
264
Tolik hodin vydrží pod lékařským dohledem roku 1965 nespat tehdy 17letý americký student Randy Gardner. Vydržel by možná i trochu déle, ale experiment lékaři raději ukončí z obav o chlapcovo zdraví. Jaké to na Randym zanechá následky?
Až se dosyta dospí, kupodivu žádné! Randyho 11 dnů údajně překoná o pár hodin roku 2007 42letý Angličan Tony Wright. Většinu doby tráví nad kulečníkem v baru v nejzápadnějším městě Velké Británie, malebném Penzance.
Za extrémní výdrž prý vděčí speciální dietě ze syrové stravy. Svědků má sice dost, průkazný rekord to však není. Do třetice všeho nespavého nemůžeme vynechat smutný případ 26letého Číňana jménem Ťiang Siao-šan.
Ten roku 2012 sleduje v cigaretovém dýmu a s otevřenou lahví alkoholu v ruce mistrovství Evropy ve fotbale. Vydrží také nespat 11 dní. Za probdělé noci ale zaplatí životem.
15
Jak dlouho vydrží bez spánku vaši domácí mazlíčci, konkrétně dospělí psi a kočky? 15 dní, poté hynou na úplné vyčerpání organismu. Do výzkumu spánku a posléze i toho zvířecího se pouští také americký profesor Allan Rechtschaffen (1927–2021).
S kolegy roku 1963 jako první vědecky popíše narkolepsii. Na laboratorních potkanech testuje limity nespavosti. Zvýší jim přísun potravy, přesto viditelně hubnou.
Po pár dnech se dostaví poruchy hybnosti, stres, zduření žláz s vnitřní sekrecí a objeví se žaludeční vředy. Někteří potkani hynou již po pěti dnech, jiní vydrží nespat i celý měsíc!
120
REM fázi spánku (Rapid eye movement, česky rychlé pohyby očí) provází nízkoúrovňová svalová aktivita a právě komíhání očima. Z celkové doby spánku zabere u novorozenců 80 procent, u dospělých už jen mezi 20 až 25 procenty, tedy obvykle 90 až 120 minut.
Ovšem ne v celku – za jednu noc se do REM fáze přehoupneme v průměru pětkrát. Nejprve jen na pár minut, s každou další fází minuty výrazně nabíhají. Spánek je lehčí a někdy se během něj budíme. Pamatujete si, co se vám zdálo?
V drtivé většině jde o sny právě z REM fáze. A proč vlastně nespíme celou noc jednotným spánkem? Vědci to zatím nevědí s jistotou, REM fázi ale považují za čas, kdy mozek zpracovává v poklidu předchozí vjemy.
Důležitá může být i pro vývoj celé centrální nervové soustavy, aby mozek nebyl „odstaven“ z hlavního provozu celou dobu spánku.
Anebo jde možná o nutnou fázi pro relaxaci některých receptorů, či lehčí spaní jako pozůstatek pravěkých dob, kdy bylo nutné mít neustálou kontrolu nad děním v okolí.
70
Tolik procent u mladého zdravého člověka zabere z celkové doby spánku takzvaná NREM (z anglického non rapid eye movement) fáze. Mozek je v útlumu, tělo uvolněné. Krevní tlak klesne o 5 až 15 procent a sníží se i frekvence srdečních stahů.
Zajímavé je, že pokud byste spali vsedě, nikdy neupadnete do nejhlubších spánkových fází.
312 000 000
Už před tolika lety bychom našli v hlubinách vývoje druhů naše společné prapředky – amniota neboli blanaté obratlovce. Třídami pod ně spadají ptáci, plazi i savci, obojživelníci jsou sesterskou skupinou. A jak to souvisí se spánkem?
Vědci se domnívají, že obě spánkové fáze – REM a NREM – evolučně sahají až k této prastaré skupině!
57
Nejkratší REM fázi spánku mezi savci mají delfíni (Delphinidae). Zabere pouhá 2 procenta spánku. Ten je u delfínů všeobecně podivuhodný.
Může za to hlavně fakt, že kytovci jsou jediní savci, kteří se zcela vrátili ze souše do moře – a museli se vypořádat s tím, že se musí pravidelně vyplavat nadechnout. Kytovci proto nedokážou nikdy tvrdě usnout. Jak se s tím srovná mozek delfínů?
Unikátně – odpočívá vždy jen jedna hemisféra. Na opačné straně škály jsou mezi savci ptakopyskové (Platypoda). Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) žijící jen ve východní části Austrálie a Tasmánii, má pro změnu nejdelší REM fázi. Zabere mu 57 procent spánku.
0,15
Vstát ráno na přednášku? V 8 hodin sedět v kanceláři nebo stát v továrně? Nadlidské úsilí, které nenese žádné ovoce. To by vám z vlastní zkušenosti potvrdili lidé se syndromem odkládané spánkové fáze.
Trpí jim zhruba 3 osoby z 2000, což je přibližně 0,15 procent dospělých. Chodíte spát daleko po půlnoci a ráno pak samozřejmě nemůžete vylézt z postele? Veškeré snahy o srovnání režimu končí vyčerpaností a podrážděností, protože jste příliš unaveni?
Tak to je možná tento sociální jet lag, jak se syndromu také říká, i váš případ…
10
Až tolik minut může trvat takzvaný noční děs. Přepadá nás během NREM fáze spánku, obvykle v první třetině noci. Jen málokdo se během něj probudí, a pokud ano, hned zase tvrdě usíná. Potrápí nás v průměru od jedné do 10 minut. Co si pamatujeme, jsou noční můry.
Ty spadají ale již pod nadvládu REM spánkové fáze. Jaký je rozdíl mezi sny v obou fázích? Ty v NREM spánku jsou kratší, vizuálně nenáročnější a rozhodně nebývají tak živé.
Pokud vás někdo vzbudí během této fáze, máte jen 20procentní šanci, že budete vědět, co se vám zdálo. To REM je na zapamatování snů štědřejší. Pokusy na dobrovolnících ukazují, že při probuzení si sny zapamatuje 88 procent lidí.
50
Polovina populace, tedy 50 procent lidí. Až tolik z nás alespoň jednou zažilo nepříjemnou spánkovou paralýzu neboli spánkovou obrnu. Trvá obvykle od jedné do 10 minut a přichází na rozhraní usínaní a bdění. Nejde zrovna o příjemný zážitek.
Okolí stále vnímáte, ale vaše tělo už spí. Chcete se pohnout? Nejde to! Chcete někomu říct, co se vám děje? Nevydáte ani hlásku. A co hůř, tenhle stav někdy provázejí halucinace.
Od těch jemných, kdy máte pocit, že slyšíte v bytě zvuky a vidíte podivné stíny, až po ty velké – mimochodem, pokud nevěříte na únosy do UFO, tak právě spánková paralýza bývá častým vysvětlením.
5 procent lidí postihuje spánková paralýza pravidelně, nedělá rozdíly mezi muži a ženami. Výzkumy ukazují, že se častěji přihodí lidem spícím na zádech, vystaveným trvalému stresu, nebo zkrátka jen vyčerpaní.
Vliv má i rozházený spánkový režim, psychické problémy a samozřejmě alkohol či drogy.
31
Nemůžete usnout, protože vaše polovička ze spaní nepříjemně skřípe zuby? Bruxismus postihuje 8 až 31 procent populace. Většina z nočních klapačů a skřípačů o problému obvykle neví, dokud je neupozorní okolí.
Ukazuje se, že jde zřejmě do jisté míry o zrcadlenou, možná i dědičnou, záležitost – až 50 procent lidí trpících bruxismem spalo v dětství poblíž někoho, kdo také skřípal zuby.
Z bruxismu mohou bolet dásně, ničit se sklovina a v nejhorším dojde také k poškození čelistního kloubu.
20
Tolik hodin – a často i s dost minutami navíc – spí denně největší spáči zvířecí říše. Kdo mezi ně patří? Například pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus), netopýr hnědý (Eptesicus fuscus), nebo krajty (Pythonidae).
