K padělání mincí dochází údajně už v antických dobách. Používá se v podstatě stejný postup, kdy se neušlechtilý kov (velmi často jde o olovo) pokrývá vrstvou stříbra. Jde o zločin. Usvědčené padělatele čeká trest smrti.
Určují to Solonovy zákony, pocházející ze 6. století př. n. l. Objevují se také první způsoby testování pravosti mincí. Nožem se do mince udělá rýha a ta jasně napoví, jestli jde o stříbrnou, nebo jenom postříbřenou minci.
Padělatelé ale umějí obejít i tuhle kontrolu. Jednoduše udělají rýhu do mince sami a také ji postříbří. Vytvoří tím dojem, že jde o zkontrolovanou pravou minci.
Proslulá dílna v Koněprusích
Češi pochopitelně nezůstávají stranou snahy o falšování. U nás se nejstarší podvrhy mincí přikazuje vyrábět dokonce sám kníže Břetislav (1002/1005–1055). Na jeho pokyn se snižuje obsah stříbra v mincích, a navíc dostávají menší průměr.
Je o poznání levnější nechat vyrábět mince z tence postříbřené mědi. Břetislav z toho získává, ale hodnota české měny tím klesá. Nápravu zjedná svojí reformou teprve Václav II. (1271–1305). Stříbrný pražský groš získává zvuk.
U nás může povolit ražbu mincí jenom panovník. Penězokazcům je to ale fuk. Nejslavnější penězokazeckou dílnou se stává Zlatý kůň u Koněprus, která se zaměří na tzv. Bílé peníze zavedené Vladislavem II. Jagellonským (1456–1516).
Přijdeš o ruku nebo zemřeš
Anglickému králi Jindřichovi I. (1068/1069–1135) dojde na Vánoce roku 1124 trpělivost a pozve všechny, kdo mají právo razit mince, do svého sídla ve Winchesteru. Kdo neprokáže kvalitu svých mincí, přijde o pravou ruku!
Rusové se ve středověku uchylují k ještě krutějším praktikám. Provinilcům, vyrábějícím falešné peníze, lijí do krku rozžhavený cín.
V Čechách byla trestem za penězokazectví smrt, například pardubické Smolné knihy (výpovědi lidí podezřelých z těžkých zločinů) v roce 1542 líčí proces s padělateli odsouzenými k upálení.
Pronásledovatel penězokazů
Jediným receptem na to, jak zajistit, aby padělky nechrlily přímo mincovny spravované panovníky, je pečlivá kontrola. Ostatně, k výrobě padělků dochází i v Čechách v královské mincovně v Kutné Hoře. A jak proti tomu bojovali v Anglii?
Anglický fyzik Isaac Newton (1643–1727) se v roce 1696 stává dozorcem v královské mincovně v londýnském Toweru. Svoji funkci bere opravdu vážně a penězokazi se stávají jeho noční můrou. Snaží se zamezit padělání peněz, což se mu úspěšně daří.
Jeho funkce mu zajistí dostatečný příjem, kvůli kterému se vzdá i profesury na univerzitě v Cambridgi.