Až se jednou lidé usadí na Měsíci nebo na Marsu, budou tam moct i rodit děti? A pokud ano, dokážou pak tito mimozemšťané žít na naší planetě?

I když se to zdá zatím daleko, drobné indicie vědci sbírají už teď. Při pokusech se zvířaty!

1/

PULCI: Mají vetší hlavu

Žáby drápatky vodní žijí v Africe, ovšem v roce 1984 se dočkají nezvyklého výletu. Oplozená vajíčka si přibalí astronauti na misi raketoplánu Challenger a několik pulců se vylíhne přímo na oběžné dráze!

Pokus si zopakují v roce 1996, kdy je již podrobně sledován jejich vývoj. Pulci z vesmíru mají přeci jen jisté abnormality – trochu větší hlavu, mozek nebo oči.

Na Zemi běžně pulcům pomáhá gravitace, díky níž poznají, kde je vodní hladina. Jedinci narození ve stavu beztíže plavou po návratu na Zemi trochu zmateně! Rychle se však adaptují a fungují jako ostatní!

2/

MEDÚZY: Ve vodě jsou ztracené!

Představte si 60 000 medúz plujících vesmírem! Zatím jde tedy jen o larvy na palubě raketoplánu Columbia, kde se v roce 1991 rozmnoží 2000 talířovek ušatých.

Hlavní otázka tehdy zní: Ovlivní medúzy absence zemské gravitace, když při jejich pohybu v oceánech to skoro vypadá, že se jich přitažlivost netýká?

I medúzy však mají rovnovážný orgán podobný tomu v našem uchu, díky němuž se orientují v prostoru. Talířovkám narozeným ve vesmíru se orgán normálně vyvine, ale na Zemi ho neumí správně použít!

Což je trochu alarmující – aby to podobně nedopadlo i s lidmi…

3/

RYBY: Ztrácí kosti

Zvířata pro vesmírné experimenty vědci často testují už v umělém stavu beztíže na Zemi. A když dojde na ryby, zjistí, že většina druhů má bez gravitace problémy s plaváním.

Výjimkou je drobná medaka japonská, která si tedy v roce 1994 vyslouží čestné místo v raketoplánu Columbia. A rovnou se stane prvním obratlovcem, který zvládne celý reprodukční cyklus mimo naši planetu!

Během 15denní mise proběhne páření a samička naklade 43 vajíček. Z 8 z nich se ještě před návratem vyvinou naprosto zdravá mláďata, která se i ve vesmíru chovají jako ryby ve vodě!

Problémy má jen matka – stejně jako lidské astronauty na oběžné dráze ji postihne řídnutí kostí.

4/

OCTOMILKY: Neumí se bránit

Obavy, že ve vesmíru nemůže nikdo přežít, zbourají už v roce 1947 mušky octomilky. Na palubě upravené německé rakety V2 se stanou vůbec prvními živočichy, které plánovaně opustí planetu Zemi!

A protože jsou díky krátkému reprodukčnímu cyklu a 60% genetické shodě s člověkem pro výzkum jako stvořené, v roce 2006 je vědci cíleně rozmnožují v rámci mise raketoplánu Discovery.

Vše probíhá skoro jako na Zemi, novorozené mušky si ale z vesmíru dovezou oslabený imunitní systém. Potvrdí se jisté buněčné změny, kvůli kterým hůře bojují s infekcemi.

5/

ŠVÁBI: Jsou ještě silnější!

Švábi jsou známí schopností přežít vysoké dávky nebezpečného záření. Koho jiného tedy poslat na oběžnou dráhu, kde je mnohonásobně vyšší radiace než na Zemi?

Roku 2007 tak vycestuje s ruskou agenturou Roskosmos na oběžnou dráhu švábice Naděžda. Podle plánu je oplodněna a naklade kokon s vajíčky, z nichž se vyvíjejí budoucí mláďata.

Na vylíhnutí si sice počkají až na přistání, ovšem i tak oproti svým vrstevníkům ze Země vykazují jisté odlišnosti. Jsou ještě odolnější, rostou rychleji a také jim dříve tmavne pevné schránka, která je při narození průhledná.

6/

KRYSY a MYŠI: Zatím otálejí

Než přijde na řadu člověk, měli by se ve vesmíru narodit jednodušší savci!

Sověti to už v roce 1979 zkouší s krysami, těm se však do kopulace ve stavu beztíže moc nechce. Některé ale během cesty ovulují, a na Zemi pak počnou zdravá mláďata. Neoplozenému vajíčku tedy vesmírné prostředí asi nevadí.

NASA neuspěje v roce 1998 ani u myší, kterým navíc už na nízké oběžné dráze klesá hladina testosteronu!

V Japonsku už však krysy porodily v simulované gravitaci, a tak je možná další krok jen otázkou času…