Boj proti třídnímu nepříteli u nás v 50. letech 20. století vrcholí politickými procesy.
„Nejdřív bylo třeba si vyřídit účty s předúnorovými politickými partnery komunistů… Pak přišli na řadu potenciální odpůrci nového režimu,“ píše publicista Pavel Tigrid (1917–2003).
V rámci procesu s poslankyní za národně socialistickou stranu Miladou Horákovou (1901–1950) padnou v červnu 1950 čtyři rozsudky smrti. Jenže bezpečnostnímu aparátu to nestačí. V dalších procesech je k smrti odsouzeno dalších 10 lidí.
Celkové tresty odnětí svobody, připadající na více než 600 lidí, pak dosáhnou úctyhodného čísla 7850 let. Komunistická „spravedlnost“ dopadne i na náboženské řády. Jen během roku 1950 dochází k internaci 1910 mnichů a 10 660 řádových sester.
Zákaz obchodovat se západem
Schůzka socialistických států, která probíhá 8. ledna 1949 v Moskvě, pevně určí další směřování československého průmyslu. Nově vzniklá Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) tlačí na to, aby se Československo změnilo v „kovárnu“ východního bloku.
Za stroje a vojenskou techniku dostáváme hlavně suroviny a potraviny. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin (1878–1953) vnímá RVHP jako protiváhu Marshallova plánu, americké pomoci válkou zničeným evropským zemím.
Obchod mezi členskými státy probíhá prostřednictvím volně směnitelného rublu, díky čemuž země RVHP v podstatě nepotřebují dolary.
Zavádět plánované hospodářství k nám přijíždějí experti ze SSSR. V bulharské Sofii pak ještě v roce 1949 dochází k podepsání usnesení o zákazu obchodování se západními státy, Stalin si totiž spolupráci nepřeje.
Sejde se 40 000 cvičenců
Bývalí členové Sokola nezanevřou na sport ani v 50. letech minulého století. Již krátce po smrti prezidenta Klementa Gottwalda (1896–1953) se objevují nápady uspořádat velký sportovní svátek.
V komunistické tělovýchově se ocitá nejenom spousta bývalých funkcionářů FDTJ (Federace dělnických tělovýchovných jednot, jež v roce 1921 uspořádala Maninskou spartakiádu), ale i někteří bývalí členové Sokola.
Jaroslav Šterc, jeden z organizátorů XI. Všesokolského sletu v roce 1948, na konci roku 1953 připravuje koncepci první celostátní spartakiády.
Ta se nakonec koná o dva roky později u příležitosti oslav 10. výročí osvobození tehdejší ČSR. Úvod spartakiádního Dne mládeže patří 40 000 cvičenců, kteří ze svých těl vytvoří nápis „ČSR-SSSR, 1945–1955“. Písmena jsou vysoká 18,5 metru, široká 15 metrů a tlustá 3,7 metru.