Říká se jim něžně houbičky a někteří lidé je vyhledávají kvůli jejich halucinogenním účinkům. Nové výzkumy ovšem ukazují, že lysohlávky v sobě skrývají zajímavé možnosti týkající se léčby duševních problémů.
Ne všechny lysohlávky patří mezi halucinogenní houby, ale ty, které ano, obsahují ve velké míře dvě látky: psilocin a také psilocybin. Psilocybin je jedním z řady psychedelik, která jsou zkoumána jako potenciální léčba psychických poruch.
Není toxický, nezpůsobuje poškození žádného orgánu ani nenavozuje závislost. Při jeho užívání ve formě hub je však třeba opatrnosti, protože houby mohou obsahovat dosud neprozkoumané látky, které mohou zatěžovat játra. Kombinace lysohlávek s alkoholem a léky tak mohou být potenciálně nebezpečné.
Dlouhodobé účinky
Vzorce mozkové aktivity u deprese bývají strnulé a omezené. Právě psilocybin by mohl pomoci mozku vymanit se z vyjetých kolejí způsobem, který tradiční terapie nedokážou.
„Poprvé zjišťujeme, že psilocybin působí jinak než běžná antidepresiva, díky čemuž je mozek pružnější a plynulejší a méně se utvrzuje v negativních vzorcích myšlení spojených s depresí,“ řekl David Nutt, který vede centrum pro výzkum psychedelik na londýnské vysoké škole Imperial College.
Nová zjištění vycházejí z analýzy skenů mozku asi 60 lidí léčených na depresi, kterou vedlo centrum Imperial. Tým se domnívá, že se mu podařilo objasnit, jak psilocybin na mozek působí.
Lidé, kteří podstoupili experimentální léčbu psilocybinem, vykazovali zvýšenou mozkovou konektivitu nejen během léčby, ale i tři týdny po ní.
Podle vědců nebyly podobné změny v mozkovém propojení pozorovány u osob léčených běžným antidepresivem Escitalopramem, což naznačuje, že psychedelikum působí při léčbě deprese jinak.
