Domů     Slavná busta Nefertiti: Seznam nálezů usvědčil Borchardta z podvodu
Slavná busta Nefertiti: Seznam nálezů usvědčil Borchardta z podvodu

Německý archeolog Ludwig Borchardt bere do ruky ušpiněný vápencový předmět. Chvíli přemýšlí. Potom dílko strčí do krabice se štukovými nálezy. V hlavě se mu rodí plán, jak si s ním trochu pohrát.

Když se řekne Nefertiti (14. století př. n. l.), každý si vybaví slavnou bustu s vysokým modrým kloboukem znázorňující egyptskou královnu z doby 18. dynastie Nové říše a manželku faraona Achnatona (vláda 1353–1336 př. n. l.).

Kolem legendární krasavice ale panuje rozruch už od dob jejího objevu.

V letech 1907‒1913 provádí v egyptské El Amarně (starověké město Achetaton) vykopávky Německý orientální ústav.  Egypťané a Němci uzavřeli dohodu, podle které si německá strana vezme z nálezů objekty zhotovené z hlíny a štuku, zatímco Egypťané kamenné sochy.

V čele výzkumů stojí německý archeolog Ludwig Borchardt (1863–1938). Dne 6. prosince 1912 se mu podaří v domě P 47,2 vyhrabat vápencovou bustu.

reklama

Nález by měl předat Egypťanům, jenže to se mu vůbec nechce. „Při dělení Němci dali vápencovou bustu záměrně do krabice se štukovými předměty, a navíc ji nechali ušpiněnou.

Díky tomu ji ukryli,“ popisuje současný český archeolog Miroslav Verner, co se dělo krátce po objevu.

Nefertiti, Egyptské muzeum v Berlíně. FOTO: Egyptské muzeum v Berlíně/Creative Commons/CC BY 3.0
Nefertiti, Egyptské muzeum v Berlíně. FOTO: Egyptské muzeum v Berlíně/Creative Commons/CC BY 3.0

Jenom kus sádry

Němečtí archeologové si bustu, jejíž vznik se klade do let vlády faraona Achnatona, uzurpují pro sebe. Borchardt se postaví proti vystavení busty a veřejnost proto dostane šanci si dílo prohlédnout až v roce 1924 v Berlíně. Lidé jsou v šoku.

Barvy na štukované a kolorované bustě jsou tak živé, jako by byly namalovány včera. To způsobí skandál. „Není to nic víc než pomalovaný kus sádry,“ hájí se archeolog.

Už tehdy čelí obvinění z podvodu. Roku 1920 dílo James Henry Simon věnuje státu. Nedlouho po vystavení se mezi Egyptem a Německem rozhoří spor. Podle Egypťanů došlo roku 1913 k ilegálnímu vývozu busty za hranice země.

Němci odmítají artefakt do Káhiry, byť jenom zapůjčit. Jaká je odpověď Berlína? K vývozu došlo díky Borchardtově dohodě s jedním z egyptských vyšších úředníků. Německá strana v osobě samotného šéfa amarnského výzkumu ale archeology oklamala.

V roce 2009 došlo k nálezu dokumentu, který tuto skutečnost potvrzuje. Borchardt v seznamu děl k vývozu do své vlasti označil vápencovou bustu za bezcenný odlitek ze sádry.

Malé sousoší Achnatona a Nefertiti. FOTO: Louvre Museum/Creative Commons/CC BY-SA 1.0
Malé sousoší Achnatona a Nefertiti. FOTO: Louvre Museum/Creative Commons/CC BY-SA 1.0

Model pro další práci

Co si o tom myslí současní odborníci? „Předpokládá se, že bustu vytvořil sochař Thutmose, který byl dvorním sochařem reformátorského faraona Achnatona, který byl manželem Nefertiti,“ vysvětluje Verner. Thutmose žil a pracoval ve 14. století př. n. l.

 Vědci dojdou k názoru, že busta není tzv. „ostrým“ dílem určeným k vystavování. Zřejmě měla sloužit jako model, podle kterého umělec vytvářel královniny sochy. Důkazem má být chybějící levé oko.

Podle vyjádření německého odborníka Dietrich Wildunga do busty chybějící oko nikdo nevsadil, protože šlo o model. Dohady německé a egyptské strany ale nekončí. Táhnou se desítky let.

Do průzkumy hlavy královny se coby nezávislý expert pustí britský historik umění Henri Stierlin (*1928). Věnuje analýze celkem 25 let svého života a roku 2009 prohlásí, že podle jeho názoru Borchardt hlavu Nefertiti dodělal.

Původně nepříliš vzhledný kus vápence proměnil v pestrobarevné dílo, které upoutá na první pohled. Chtěl zřejmě přesvědčit odborníky, že dílo je pravé, proto maloval barvami používanými v antice. Stierlin mu ale na špek neskočí.

Dvě z dcer Achnatona a Nefertiti. FOTO: Ägyptischer Maler um 1360 v. Chr./Creative Commons/Public domain
Dvě z dcer Achnatona a Nefertiti. FOTO: Ägyptischer Maler um 1360 v. Chr./Creative Commons/Public domain

Secesní napodobenina

Poukazuje také na chybějící levé oko. „To by byla urážka pro starověkého Egypťana, který věřil, že socha je osobností,“ říká.

Dalším důkazem, že jde o dílo, jehož konečná podoba se zrodila až v archeologově dílně ukazuje skutečnost, že poprsí Nefertiti je tvarováno vertikálně, přitom u egyptských bust je typické horizontální zpracování.

Rysy panovnice také nápadně připomínají secesní portréty. Secese je uměleckým stylem, který „frčí“ na evropské scéně v době nálezu.

Stierlin se o díle vyjadřuje, že jde o falzifikát pocházející z roku 1912. Popírá, že by šlo o dílo staré 3400 let, jak uváděli historikové před ním.

Podle něho „je stále méně pravděpodobné, že je busta původní.“ Vysloví dokonce domněnku, že Borchardt bustu přímo zhotovil. Proč? Zřejmě si chtěl zkusit si práci se starověkými pigmenty barev nalezenými při vykopávkách.

Zvláštní je i skutečnost, že se o nálezu nezmínil žádný z francouzských archeologů. kteří v roce 1912 v Egyptě pracovali. „Archeolog se ani netrápil tím, že by ji písemně popsal, což je mimořádné u tak výjimečně dobře zachovaného nálezu,“ uvádí.

Místnost v
Místnost v „Neues Museum Berlin“, kde je Nefertiti vystavena. FOTO: Žádný strojově čitelný autor není uveden. Xenon 77 předpokládán (na základě nároků na autorská práva)/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Retuš jako u modelek

O nepůvodnosti busty hovoří i italští vědci. Královnin propracovaný obličej je podle nich výsledkem operací běžných dnes při retuších obličeje u fotomodelek. Pod nánosem barev se nacházejí nižší vrstvy, ve kterých vypadá Nefertiti mnohem přirozeněji.

Má například vrásky smíchu tvarované kolem úst. Otázka, zda někdy dojde k vrácení busty zpátky do Egypta, je ožehavá dodnes. Například v roce 2008 ji vytáhne na světlo tehdejší egyptský ministr pro památky, egyptský archeolog Zahi Hawass.

Německá strana se ale k tomu nestaví příliš ochotně. Dnes se busta nachází v Novém muzeu v Berlíně na Muzejném ostrově. Pojistka na toto dílo je uzavřena na 300 milionů Euro, ovšem skutečná hodnota je zřejmě ještě vyšší.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz