Občané doufají, že válka brzy skončí, jenže u vesnice Javoříčko přibrzdí několik aut a vyskočí z nich esesáci v uniformách. Během několika hodin leží v tratolišti krve 38 mužů.
Nacisté část obce vypálí, poté zase nasednou a jedou zpět na svou základnu, kterou si zřídí na malebném Bouzově.
Název evokuje pohádkové hrady a Bouzov jím skutečně je. Svou nynější podobu dostává až začátkem 20. století a díky ní padne do oka obávanému Heinrichu Himmlerovi (1900–1945).
Smolně načasovaná oprava
Podle dochovaných záznamů je hrad postaven mezi 13. a 14 stoletím. A už v prvních letech putuje z jedné ruky do druhé. Pánové z Vildenberka ho přihrají Joštu Lucemburskému (1354–1411).
Bratranec českého krále Václava IV. (1361–1419) ho ale přenechá jiným majitelům. Pověsti dokonce tvrdí, že na Bouzově přichází na svět Jiří z Poděbrad (1420–1471), ostatně jeho otec Viktorín (1443–1500) na hradě několik let skutečně žije.
Nakonec si stavbu koupí Jan Haugvic z Biskupic (1450–1524), jehož povýší do panského stavu král Vladislav Jagellonský (1456–1516). A za držení jeho dědiců Bouzov vyhoří a peněz není nazbyt. Obnos nastřádají až kolem roku 1620, kdy už klepe na dveře třicetiletá válka.
Více romantiky
V dobách konfliktu se poměry mění a hrad je rázem císařskou pevností, kde končí švédští zajatci. Ostatně Seveřané se pokusí Bouzov několikrát dobýt – neúspěšně. Koncem 17. století se na scéně objevuje nový majitel v podobě Řádu německých rytířů.
Společenství ale nechá stavbu hanebně zchátrat. Když v čele Řádu stane Evžen Rakousko-Těšínský (1863–1954) píše se rok 1895. Arcivévoda zboří většinu původního hradu a nahradí ho romantickou stavbou.
Rekonstrukce trvá bezmála 15 let a aristokrata vyjde na 20 milionů zlatých. V rámci přestavby ozdobí krajinu i 58 metrů vysoká věž. Habsburk si nového hnízdečka dlouho neužije, protože zemi zasahuje první světová válka.
Po jejím konci se arcivévoda do Čech nesmí vrátit. Jeho majetek končí v rukou státu. Patová situace trvá až do roku 1923, kdy je Řád německých rytířů prohlášen za charitativní instituci a nepodléhá konfiskaci.
Oblíbený cíl turistů
Vzácnou návštěvu na Bouzově přivítají v roce 1929, kdy se po tamních chodbách producíruje Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) s premiérem Františkem Udržalem (1866–1938).
O deset let později uchvátí hrad nacisté a Himmlerovi ho osobně věnuje Adolf Hitler (1889–1945). V komnatách vybuduje základnu SS a právě z Bouzova vyráží nacisté do nedaleké vesničky jménem Javoříčko.
Chtějí potrestat řádění partyzánů, a tak 5. května 1945 popraví na 38 mužů a vyrabují většinu budov. Po válce padá hrad do klína státu. Jenže Řád německých rytířů usiluje o navrácení, komunistický režim o tom nechce ani slyšet.
Spory se obnoví po roce 1989 a táhne se prakticky dodnes. Řád však neuspěje ani u Ústavního soudu. I tak je státní hrad Bouzov populární turistickou destinací, kterou ročně navštíví na 100 tisíc lidí!