Míříte na letní dovolenou pod stan k některém z našich rybníků? Určitě vás zaujme, kdy vznikly. Počátky rybničního hospodářství u nás spadají do konce 10. století.
Naznačuje to název osady Rybníček v místě dnešní pražské ulice Na Rybníčku, která je zmiňována již v roce 993. Přímý důkaz, že zde rybník skutečně byl, však chybí.
Nicméně zdejší lokalita byla jistě bohatá na vodu, o čemž svědčí i jméno hned sousední ulice V Tůních. V roce 1115 zakládá český kníže Vladislav I. pro benediktiny klášter v Kladrubech u Stříbra.
Zakládací listina obsahuje také informaci o rybníku, který někteří odborníci považují za nejstarší v Čechách. Do dnešních dnů se ale zachoval pouze opis této listiny ze 14. století, považovaný za padělek.
Obyvatelé se musí stěhovat
Už na počátku 13. století se objevuje na Českobudějovicku Žárský rybník. První písemné zmínky o něm pocházejí z roku 1221 ze spisů kláštera ve Světlé. Jeden z nejstarších českých rybníků potom v roce 1270 kupuje i se statkem Žár rod Vítkovců.
Poděbradská rybniční soustava, systém vodních ploch severně od Poděbrad, je v 15. století unikátním dílem. Jeho centrum tvoří rybník Blato, který údajně zabírá plochu více než 900 hektarů a vodou ho zásobuje přítok zvaný Nová strouha.
Obyvatelé Třeboně se ke své velké nelibosti musí v 70. letech 16. století stěhovat ze Svinenského předměstí.
Více než 20 dřevěných hospodářských staveb, několik zděných domů, kaple i špitál musejí být zbourány, aby zde mohl vzniknout rybník Svět.
Rodí se přehrady
V letech 1584–1590 probíhá u Třeboně stavba rybníka Rožmberk. Když je ale po dokončení napuštěn vodou, jeho hráz částečně praskne. Po dobu dvou říjnových týdnů roku 1590 zde proto pracuje denně až 1600 dělníků na jejím zpevnění.
Koncem 19. století se stavitelé snaží zkrotit neposlušnou řeku Jevišovku na Znojemsku.
V letech 1894–1897 na ní vzniká jedna ze dvou nejstarších přehrad v České republice se zděnou hrází (roku 1896 je uvedena do provozu také vodní nádrž Mariánské lázně).