Poté, co si člověk podmanil pevninu, zkouší budovat stavby i na moři. Protivníkem jsou mu bouře, silné větry, velké vlny i ledovce. Přesto se mu podařilo na moři vybudovat kolosy, které všem těmto vlivů odolávají.

Jde o ropné plošiny i startovací rampy pro lety do vesmíru. Tou největší svého druhu je rusko-americká plošina Berkut v Ochotském moři…

Název obří ropné plošiny Berkut znamená v překladu „orel skalní“, stojí v Ochotském moři poblíž poloostrova Sachalin na nalezišti Arkutun-Dagi.

Plošina je 105 metrů dlouhá, 60 metrů široká a počítáno od jejího základu 144 metrů vysoká, což odpovídá výšce padesátipatrového domu.

Těžební plošinu společně provozují největší ruský těžař Rosněft (podíl 20 %) a americký ropný obr ExxonMobil (30 %).

Na projektu se dále podílejí japonská firma SODECO (30 %) a indický podnik ONGC Videsh Ltd. (20 %).

Plošina Berkut by měla každý rok vytěžit 4,5 milionu tun ropy. Při výrobě, transportu a montáži Berkutu bylo podle Rosněftu překonáno hned několik rekordů těžařské branže.

Plošina váží přes 200 000 tun, a je tak nejtěžší plovoucí konstrukcí na planetě.  Technologicky jde o jednu z nejnáročnějších těžebních plošin na světě.

Odolnost nade vše

Na Berkutu je poprvé instalována ochrana proti otřesům, která odolá zemětřesení až o síle devět stupňů Richterovy škály, a zároveň umožní i v těchto extrémních podmínkách neomezený provoz. Platforma může fungovat až do teplot minus 40 stupňů Celsia.

Odolá tsunami, vlnám vysokým až 18 metrů a plovoucímu ledu tlustému až dva metry. Betonová základna Berkutu se skládá z velkých nádrží, ve kterých je možné skladovat ropu. Ty rovněž řídí vztlak celé konstrukce, jež je na místě pevně držena gravitací.

Další obří stavby na moři

Stones – lodi podobná ropná plošina o délce 274 metrů a šířce 48 metrů funguje v Mexickém zálivu od září 2016, provozuje ji společnost Shell, její nejhlubší vrt sahá do hloubky 2900 metrů.

Perdido – ropná plošina má výšku 267 metrů, tedy cca jako Eiffelova věž, nachází se rovněž v Mexickém zálivu a je operována společností Shell, ropu získává z hloubky 2450 metrů.

Olympus (Mars B) – plošina váží 120 000 tun, což je více než 300 Boeingů 747 dohromady, nachází se v Mexickém zálivu, má výšku 124 metrů a plochu 0,03 km2, takže je větší než obří stadion Caesars Superdome v americkém New Orleans.

Troll A – plošina nacházející se u západního pobřeží Norska má výšku 472 metrů, z toho 369 metrů se ovšem nachází pod vodní hladinou.

Když byla v roce 1996 přesouvána po souši do Severního moře, stala se největším objektem, který kdy člověk po souši přesunul.

Petronius – další ropná plošina nacházející se v Mexickém zálivu, z její celkové výšky 610 metrů ční nad hladinu jen 75 metrů, konstrukce váží 43 000 tun.

Hibernia – platforma o váze 41 000 tun je namontována na 660 000 tunové gravitační základní konstrukci, která doslova sedí na mořském dně u pobřeží Kanady a je schopna odolat i obřímu ledovci, jehož pohyby detekuje a dokáže změnit jeho trasu.

Draugen – plošina operující v Norském moři se skládá z betonového sloupu s integrovanou palubou, díky své štíhlé konstrukci vypadá proti velkým vlnám bezbranná, klame však tělem, pod hladinou má obrovskou základnu, která ji stabilizuje, denně vytěží 140 000 barelů ropy.

Oddysey – samohybná poloponorná platforma pro vypouštění mobilních kosmických lodí byla přestavěna z vrtné soupravy v roce 1997. Je 133 metrů dlouhá a 67 metrů široká.

SpaceX Starship offshore platform – pobřežní plošina sestává z bývalých vrtných plošin Phobos a Deimos, nyní slouží k přistávání vesmírných lodí společnosti Space X, v budoucnu by měla sloužit pro starty systému Starship.

Námořní radar X-Band – plovoucí rádiová stanice s vlastním pohonem slouží jako systém pro včasné varování při silném větru a vlnobití, má délku 19 a výšku 85 metrů.