Starověké Egypťany považujeme za mistry balzamování. I proto jsou egyptské mumie stále zkoumány, vědci zkoušejí jejich postupy a hovoří se i o tom, zda opravdu platí všechny známé mýty o mumifikaci.

Překvapivě si ale s uchováním mrtvých těl dokázali i jiné národy, třeba předkové Britů.

Švýcarští vědci vyzkoušeli balzamování lidského těla podle receptu starých Egypťanů.

Cílem experimentu bylo zjistit, jak mumifikace poškozuje DNA. „Snažíme se zlepšit postup mumifikace pomocí nejnovějších metod jako je radiologie, magnetická rezonance a počítačová tomografie.

Je to unikátní projekt, první svého druhu,“ objasnil v roce 2009 švýcarský anatom a paleopatolog Prof. Dr. Frank Ruhli z Univerzity v Curychu. Pro svůj pokus použil dvě nohy.

Jednu vložil do pece o teplotě 40 °C a simuloval tak přirozenou mumifikaci, k jaké docházelo v egyptské poušti. Druhou nohu balzamoval natronem (uhličitanem sodným). Po třech měsících už se nohy začínaly podobat těm jako u starých mumií.

Mýty už neplatí

Studie publikovaná v roce 2013 v časopise HOMO – Journal of Comparative Human Biology boří 2400 let staré mýty o egyptské mumifikaci lidských ostatků. Aktuální poznatky o mumifikaci vycházejí z analýzy 150 starověkých mumií.

Mumifikací se přitom zabýval už v 5. století př. n. l. řecký historik Herodotos (asi 484–430/420 př. n. l.). Podle Andrewa Wadea, antropologa z univerzity Western Ontario v Kanadě, je ale jeho líčení potřeba brát s nadhledem.

Při zkoumání konzervace mumií Wade se svým kolegou Andrewem Nelsonem například zjistili, že se v rozporu s Herodotovým tvrzením moc nepoužíval cedrový olej.

Herodotos také prohlašoval, že byl vždy během balzamování odstraněn mozek a srdce ponecháno v těle. Z mumií prohlédnutých Wadem a Nelsonem ale srdce měla jenom čtvrtina a naopak pětina neměla odstraněný mozek.

Z toho vyplývá, že se vyskytovaly různé techniky balzamování. „Mnoho lidí si myslí, že všechno bylo prováděno stejným způsobem, ale jde to vůbec v průběhu téměř 3000 let?

Jistěže ne,“ míní David Hunt, americký antropolog ze Smithsonianova institutu ve Washingtonu.

Mrtvá těla udili nad ohněm

Mumifikace ale nebyla jenom doménou Egypťanů. Britští archeologové zkoumali v roce 2015 ostatky svých předků pocházejících z doby bronzové, staré zhruba 6000 let. Došli k názoru, že aby mrtvá těla vydržela co nejdéle, byla mumifikována.

„Náš výzkum ukazuje, že uzení nad ohněm a záměrné pohřbívání do rašeliny patří k technikám, které mohli pravěcí Britové používat k mumifikaci mrtvých.

Další techniky by mohly zahrnovat odstraňování vnitřností, při němž byly orgány vyňaty krátce po smrti,“ objasňuje Thomas Booth, archeolog z Muzea přírody v Londýně, jenž výzkum vedl.

Zatím ale není jasné, koho a proč chtěli lidé doby bronzové uchovávat pro budoucnost. „Mumifikování bylo rozšířeno po celé Británii, ale s kým se takto zacházelo, je obtížné říci,“ doplnil Booth. Mumie se prý často vyndávaly při sporech o půdu.

„Vytáhnout mrtvého předka, který pracoval na vaší půdě, je lepší, než předkládat pozemkové listiny,“ dodal Booth.