Nacisté jeho počítací stroje nechtějí. Němci například Z3 nikdy nepoužijí pro kryptografii, vytváření šifer, ani pro kryptoanalýzu, luštění šifrovaných informací bez znalostí potřebného tajného klíče.

Na šifrování už mají dva stroje, proslulou Enigmu a modely strojů Lorenz SZ40 a SZ42.

Vynálezy německého inženýra Konráda Zuseho (1910–1995) zůstávají ve stínu Enigmy a Lorenze.

„Zodpovědnost za to nesla nejenom nacistická politika vědy, ale i okolnost, že Zuseho práce nemohly být zveřejněny,“ píše současný německý historik Friedrich Naumann. Kvůli utajování informací o výrobě se o nich téměř nikdo nedoví.

Vlastně jediným praktickým využitím schopností Z3 se stává jen analýza vibrací křídel u letadel. „Používal se v německých leteckých továrnách při řešení soustav rovnic v souvislosti s pnutím kovu,“ říká moderní anglický autor John Cornwell.

Stroj, který nikdo nechce, nakonec zničí spojenecké bomby při náletu na Berlín v roce 1944.

Stěhování před spojenci

Vynálezce se ale nenechá odradit a stejně pracuje na dalším modelu svého počítače, později známého pod označením Z4. Ten zažívá na konci války několik dobrodružných stěhování před kobercem spojeneckých bomb.

Nejdříve se ocitá ve výzkumném ústavu aerodynamiky v dolnosaském Göttingenu, odtud putuje do alpské vesnice Hinterstein v Bavorsku a pak skončí v jedné stáji v Hopferau u Füssenu na hranicích s Rakouskem.

Po válce o něj má zájem Konfederační technická vysoká škola v Curychu, a tak se roku 1950 stroj opět stěhuje, tentokrát do Švýcarska. Dožije v muzeu v Mnichově.

Prodává obrazy

Inženýr Konrád Zuse je vskutku renesanční osobností. Pro zapisování programu na hraní šachů vymýšlí v letech 1942–1945 první programovací jazyk, zvaný Plankalkül. Kromě konstruování počítacích strojů také ve svém oboru od roku 1949 úspěšně podniká.

Teprve když objem práce jeho firmy ZUSE KG je neúnosný a k provozu je potřeba stále větší kapitál, převezme ji v roce 1969 společnost Siemens AG. Schopný inženýr se ovšem věnuje i umění.

Jeho malířský talent potvrzuje spousta olejomaleb a akvarelů. Maluje hlavně krajinky a architektonické skvosty.

Už na studiích architektury si přivydělával prodejem svých obrazů a o výtvarné umění se zajímá celý život.