Domů     Chrup jako rodný list: Zuby pralidí se nelišily od našich
Chrup jako rodný list: Zuby pralidí se nelišily od našich

Zuby o člověku prozradí mnohé. Jak se stravuje, jak o sebe pečuje… Dnešní výzkumné metody dokážou v našem chrupu číst doslova jako v knize. A co je možné se o zubech našich dávných předků dozvědět?

U koster Vikingů, nalezených v červnu roku 2009 u anglického města Weymouth v dorsetském hrabství vědci později zkoumali hlavně zuby, protože izotopy kyslíku z pitné vody umožňují stanovit jejich stáří.

Izotopy se liší i podle klimatických podmínek. Podle výsledků analýzy nelze pochybovat, že mrtví pocházeli z mnohem chladnějších oblastí, než je dnešní Velká Británie.

Zuby současníků se nijak výrazně neliší od zubů našich dávných předků. FOTO: pixabay
Zuby současníků se nijak výrazně neliší od zubů našich dávných předků. FOTO: pixabay

Širší úsměv

reklama

Analýza zubů z roku 2010 a dalších fosilních pozůstatků z 11 neandertálců přinesla zajímavou novinku. Podle výsledků výzkumného projektu americké Harvardovy univerzity byli naši dávní předkové zralí, tedy zletilí mnohem dříve než my.

Také ale umírali mnohem mladší. Pomalý rozvoj a dlouhé dětství je záležitostí až rodu Homo sapiens. Tanya Smithová z katedry lidské evoluční biologie Harvardské univerzity tvrdí, že zuby jsou „rodným listem“ člověka.

Metoda počítačové tomografie v mikroměřítku z nich dokáže vyčíst spoustu informací. Ostatky neandertálského dítěte starého asi rok a půl objevili vědci v roce 2010 v belgické jeskyni Spy u Jemeppe-sur-Sambre ve Valonsku.

Zachovaly se dolní čelist a zuby, které dokazují, že předchůdci dnešních lidí měli větší chrup, než jakým se můžeme chlubit my.

„Neandrtálci disponují zejména silným mandibulárním korpusem (část spodní čelisti se zuby – pozn. red.),“ upřesňuje Isabelle Crevecoeurová, ředitelka antropologického pracoviště francouzského Národního centra vědeckého výzkumu v Paříži

Neandrtálec měl zřejmě širší úsměv, než máme my dnes. FOTO: Hermann Schaaffhausen/Creative Commons/Public domain
Neandrtálec měl zřejmě širší úsměv, než máme my dnes. FOTO: Hermann Schaaffhausen/Creative Commons/Public domain

Moderní člověk měl souseda

Ačkoli o tom mnozí odborníci pochybovali, první moderní Evropané, kteří žili před asi 45 000 lety, sdíleli kontinent společně s neandrtálci.

Stefano Benazzi, antropolog z vídeňské univerzity ve Vídni, se svým týmem v roce 2011 zkoumal dva zuby objevené v roce 1964 v jeskyni del Cavallo na Sicílii. Tehdy vědci identifikovali, že pocházejí z neandrtálců.

Benazzi ale použil nejnovější technologie včetně digitálních modelů vytvořených pomocí počítačové tomografie. Analyzoval například tloušťku zubní skloviny nebo obrys korunky.

Jejich porovnáním s nalezenými zuby neandrtálců i druhu Homo sapiens dospěl k názoru, že jejich rysy odpovídají modernímu člověku.

Výzkum potvrzuje, že se oba druhy na starém kontinentu pravděpodobně potkávaly a moderní lidé sem přišli o několik tisíc let dříve, než se dosud předpokládalo. Podobnost zubů pralidí potvrdili v roce 2011 také izraelští vědci.

Při prohledávání jeskyně v nalezišti Kasim, ležícím ve střední části Izraele, objevili lidské zuby, jejichž stáří odhadli na cca 400 000 let.

Aviv Gopher z telavivské univerzity uvedl, že se svojí velikostí a tvarem příliš neliší od zubů současných lidí.

Australopithecus s klidem jedl i ořechy. FOTO: Wolfgang Sauber/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Australopithecus s klidem jedl i ořechy. FOTO: Wolfgang Sauber/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Jedli i semena a ořechy

Dlouhou dobu si vědci mysleli, že se naši předkové rodu Australopithecus vyhýbali konzumaci ořechů, semen a dalších tvrdých rostlin v obavě z toho, že by si poškodili zuby.

Nové výzkumy z roku 2020 ale ukazují, že podíl této stravy u nich byl mnohem vyšší, než jsme předpokládali, a k poškození zubní skloviny prakticky nedocházelo.

Američtí vědci dále dospěli k názoru, že rod Australopithecus měl silné čelisti i čelistní svaly, které mu umožňovaly silný skus.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz