Domů     Jako kulka do mozku… Horor jménem vzteklina: Proč imunita vir nevidí?
Jako kulka do mozku… Horor jménem vzteklina: Proč imunita vir nevidí?
19.4.2023

Co myslíte, že má společného řecká bohyně Lyssa a staročeský rabiát? Zjevně nic pěkného. Jak Lyssa, patronka šíleného vzteku, tak rabies, latinsky vzteklý, počeštěno rabiát, jsou dvě jména pro infekci, proti níž je naše imunita bezmocná…

První příznaky vztekliny se projeví, až když je pozdě na záchranu. Vir už mozek zaplavil a ochromí komunikaci mezi neurony. Foto: Shutterstock
První příznaky vztekliny se projeví, až když je pozdě na záchranu. Vir už mozek zaplavil a ochromí komunikaci mezi neurony. Foto: Shutterstock

Vzteklina je s velkým odstupem nejnebezpečnější virová infekce, kterou se člověk může nakazit. Účinná léčba neexistuje, a jakmile se nemoc projeví, skončí zcela jistě smrtí. A čas, který pak zbývá, je velmi krátký, obvykle jen 2 až 6 dní.

Fascinující je také způsob, jakým vir postupuje a jak dosáhne toho, že naše imunita, po mozku druhý nejkomplikovanější systém organizmu, je proti němu bezmocná. Jeho metoda je přitom jednoduchá.

Dokáže se skrývat tak, že ho imunita vůbec nezaznamená, ačkoli se od nákazy až po první příznaky nemoci pohybuje v těle už celé týdny, někdy dokonce měsíce.

Válcovitým tvarem, na jednom konci lehce vypouklým a na druhém plochým, vir vztekliny připomíná projektil. Foto: Shutterstock
Válcovitým tvarem, na jednom konci lehce vypouklým a na druhém plochým, vir vztekliny připomíná projektil. Foto: Shutterstock

Nenápadně přímo k cíli

Při své neobvyklé úspěšnosti je přitom vzteklina i na vir zkonstruovaná mimořádně jednoduše. Viry existují jako pouhé genetické programy, oproti bakteriím nemají vlastní buňku, a tak si musí najít hostitele, aby mohly „ožít“ a množit se.

I na tuto koncepci je ovšem vir vztekliny pozoruhodně úsporný. Obsahuje pouhých pět genů, což znamená, že má stavební plány jen na pět proteinů. S těmi si ale velmi dobře vystačí, protože jsou navržené naprosto přesně pro jeho rafinovanou strategii šíření.

Dávají mu schopnost obelstít imunitní systém, nerušeně proniknout až k mozku, tam se pomnožit a vyvolat stavy agresivního šílenství, aby se mohl pokousáním šířit na další oběť.

I pokousání je chytrá a nezbytná cesta přenosu, protože vir se potřebuje co nejrychleji dostat k nejbližšímu neuronu, než ho zaznamená imunitní systém.

Nekoluje v krvi, putuje výhradně sítí neuronů. Dlouhé axonální výběžky postup viru zpomalují. Foto: Shutterstock
Nekoluje v krvi, putuje výhradně sítí neuronů. Dlouhé axonální výběžky postup viru zpomalují. Foto: Shutterstock

Využívá synapse

Aby nevzbudil pozornost hlídkujících imunitních buněk, nevstupuje do neuronů násilně. Chytře využívá synapse, tedy místa, kde si nervové buňky předávají chemické signály.

Předpokládá se, že dokáže vklouznout do výběžku neuronu právě přes receptory pro tyto signály. Jakmile se mu to podaří, má za sebou první podstatné vítězství – je ukrytý před imunitními buňkami.

Stojí ale před další výzvou.

Je teprve na počátku cesty, protože se z okraje výběžku potřebuje dostat do těla neuronu, aby mohl využít buněčný aparát k pomnožení. Jenže delší výběžky neuronů čili axony mohou měřit i více než 1 m.

Vir je na to připravený, náročný přesun umí zvládnout za pomoci geniálně jednoduché lsti. Dokáže využít přirozené mechanizmy buňky a putovat axonálním transportem. To jsou dráhy vytvořené vlákny cytoskeletu, které plní dva účely.

Vlákna či mikrotubuly, jak se jim říká, dávají dlouhému axonu tvarovou stabilitu a současně slouží k vnitrobuněčnému transportu.

Ten zajišťují dyneinové motory /molekulové motory), složité struktury, které na pohled připomínají kráčející nohy pohybující se po mikrotubulech.

Vir dokáže působením jednoho ze svých pěti proteinů přimět dyneinový motor, komplex nesrovnatelně složitější, než je sám, aby ho naložil a odnesl do těla nervové buňky. Postup je to pomalý, odhaduje se na 5 až 10 cm za den, ale vir vztekliny nespěchá.

Vir dokáže využívat systémy vnitrobuněčného transportu a nechat se do těla neuronu donést. Foto: Shutterstock
Vir dokáže využívat systémy vnitrobuněčného transportu a nechat se do těla neuronu donést. Foto: Shutterstock

Obrana nefunguje

Jakmile se vir začne v těle neuronu množit, zahájí další strategii, aby zůstal neviditelný. Zabrání buňce, aby o jeho přítomnosti informovala. Dokáže vypnout běžné mechanismy zdravotní prevence buňky i její volání o pomoc.

Buňka napadená virem totiž není zcela bezmocná. Začne produkovat obrovské množství signálních molekul interferonů, které spouštějí alarm. Pomoci mají jak buňce samotné, tak celému organismu, protože brání šíření infekce.

Masivní příliv interferonů upozorní imunitní buňky hlídkující v okolí, že se s buňkou něco děje. Současně interferony zasahují přímo v napadené buňce.

Sníží v ní produkci proteinů, což zbrzdí množení viru, a naopak podpoří mohutnější prezentaci ukázek virových proteinů na povrchu buňky. To je už zmíněná zdravotní prevence, kterou neustále buňky provádějí.

Vynášejí na svůj povrch náhodné vzorky proteinů ze svého nitra. Imunitní buňky je kontrolují, a když narazí na cizorodý nebo poškozený element, buňce nařídí, aby spustila proces sebezničení a chránila tak organismus před viry nebo zhoubným bujením.

Proto interferony tento proces zesilují, aby imunita co nejdříve infekci zaznamenala.

Jenže u vztekliny nic z toho to nefunguje – se svými pouhými pěti geny vir produkci interferonů zablokuje a může se nepozorovaně množit.

Invaze pokračuje

Nenápadně se vzteklina chová, také když opouští buňku. Na rozdíl od jiných virových původců nemocí ji nezničí. To by totiž okamžitě vyvolalo imunitní poplach. Lyssa se místo toho tiše krade k sousednímu neuronu s cílem dostat se k mozku.

Což jí trvá týdny nebo měsíce, ve vzácných případech i déle než rok. Imunitní systém zaznamená, že se něco děje, až ve chvíli, kdy už je definitivně pozdě. Vir se dostal, kam potřeboval, infikoval míchu a mozkový kmen a přestal se skrývat.

Imunita zareaguje útokem T lymfocytů, což by v případě každé jiné virózy znamenalo zásadní obrat a likvidaci infekce. Ne tak u vztekliny, protože vir má připravenou ještě jednu zákeřnou fintu.

Proti imunitě využije speciální výsadu mozkových buněk. Aby totiž těžké zbraně imunity nenapáchaly v choulostivé nervové tkáni obtížně opravitelné škody, mají hlavní slovo neurony. Útočícím lymfocytům mohou nařídit, aby se samy zničily.

Tuto pojistku, zajišťující ochranu mozku, dokáže vir vztekliny dokonale využít. Napadené neurony ovládne natolik, že skutečně vydají příkaz, aby se T lymfocyty zničily.

A tak první a poslední obranná akce končí dřív, než skutečně začne, a vir může nerušeně zaplavit mozkový kmen.

Snahu množit se nenápadně dokládají nálezy tzv. Negriho tělísek, uzavřených váčků s virem v nervových buňkách. Foto: Shutterstock
Snahu množit se nenápadně dokládají nálezy tzv. Negriho tělísek, uzavřených váčků s virem v nervových buňkách. Foto: Shutterstock

Konec schovávané

Teprve teď se ukáží první projevy nemoci. Na záchranu je přesto pozdě, už v tuto chvíli je smrt neodvratná. Při milosrdnějším průběhu nemoci může být nakažený spavý nebo přímo ztratit vědomí a upadnout do kómatu, z nějž není probuzení.

Pokud zůstane při vědomí, postihnou ho trýznivé potíže. Halucinace, záchvaty zuřivého vzteku, opakované ztráty vědomí, přecitlivělost na zvuky a světlo, křeče. Nejkurióznějším příznakem, který postihuje asi polovinu nakažených, je panický strach z vody.

Fobie je tak silná, že i pouhý zvuk tekoucí vody nebo zmínka o pití může vyvolat záchvat křečí. Nemocný se nedokáže napít ani při sebevětší žízni. A kdyby to zkusil, udusil by se. Infikovaný mozkový kmen totiž kontroluje i reflexy jako polykání.

Nemocný by tedy vodu v ústech nedokázal polknout. Jako další speciality vztekliny, i tato zvláštnost hraje viru do karet. Potřebuje totiž zajistit, aby se v ústech hromadily sliny.

Jakmile se totiž dostal do mozku, obrací svoji cestu a  vydává se k okrajovým částem těla a nejsilněji do slinných žláz v ústech nebo v tlamě zvířat. Tam už jen čeká na správnou příležitost, kdy jeho nositel pokouše další oběť.

Proto se sliny hromadí v ústech a oběť, poháněná šíleným vztekem, je nedokáže spolknout. U lidí ale není známý ani jeden případ, kdy by nemocný někoho pokousal.

Na rozdíl od jiných infekcí napadající mozek vir vztekliny ponechává tkáň jen velmi málo poničenou, což je jedna ze záhad nemoci. Foto: Shutterstock
Na rozdíl od jiných infekcí napadající mozek vir vztekliny ponechává tkáň jen velmi málo poničenou, což je jedna ze záhad nemoci. Foto: Shutterstock

Záhada na konec

Přestože je při vzteklině úmrtnost prakticky 100%, není dosud uspokojivě vysvětleno, jak vlastně zabíjí. Na mozku, který napadá, totiž poškození není patrné vůbec nebo jen slabě.

Proto se předpokládá se, že vzteklina neurony neničí, ale vytváří chaos v přenosu signálů. Komunikace je základní předpoklad činnosti mozku, pokud by selhala, mozek by přestal fungovat.

Stav samozřejmě komplikuje encefalitida čili otok mozku jako následek imunitní reakce. Léčba může jen mírnit příznaky, ale jak začnou selhávat orgány, nezmůže už nic. Jedinou šancí na záchranu je ta, kterou svým zvláštně pomalým postupem dává sám virus.

Je to očkování, které stačí podat po pokousání, i tak má organismus dost času vybudovat si ochranu a nemoc zastavit. Mimochodem, právě očkování proti vzteklině patří k vůbec nejstarším, které lidstvo používá.

Lenka Korandová

Lišky mají tu smůlu, že jsou vůči nákaze mimořádně vnímavé, přesto je podle záznamů WHO mnohem pravděpodobnější přenos vztekliny psem, jde o zhruba 90 % případů vztekliny u člověka. Foto: Shutterstock
Lišky mají tu smůlu, že jsou vůči nákaze mimořádně vnímavé, přesto je podle záznamů WHO mnohem pravděpodobnější přenos vztekliny psem, jde o zhruba 90 % případů vztekliny u člověka. Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock
Související články
Věda a technika
Starší než lesy. Žraloci brázdí oceány už 400 milionů let
Zní to neuvěřitelně, ale je to pravda, žraloci jsou skutečně starší než stromy. Jejich evoluční příběh sahá stovky milionů let do minulosti a opírá se o pevné vědecké důkazy z fosilního záznamu. Jak je možné, že tito mořští predátoři plavou oceány déle než existují lesy? Žraloci se objevují v oceánech už před více než 400 […]
Věda a technika
Proč potřebujeme objetí?
Co nám pomůže, když je nám nejhůř? Skoro vždy funguje obyčejné lidské objetí! Je v tom nějaké kouzlo? Jen fyzika a chemie! Pokud potřebujme obejmout, většinou vyhledáme někoho blízkého. Ať už jde o objeti partnerské, rodičovské či přátelské, udělá se nám lépe! Co nám tak pomohlo? Pocit lásky? Tělesné blízkosti? Pevného pouta navěky? Vysvětlení přinášejí […]
Věda a technika
Tučňáci „žádají o ruku“ kamínkem. Nejde o romantiku, ale stavební materiál
Romantická představa o tučňácích, kteří se vzájemně „žádají o ruku“ kamínkem, zní jako pohádka. Ve skutečnosti ale stojí na zajímavé směsi pravdy a mýtu a realita je možná ještě složitější a neuvěřitělnější. Na antarktickém pobřeží se právě odehrává tiché námluvní divadlo. Samec tučňáka se sklání, bere do zobáku malý kamínek a kolébavou chůzí míří ke […]
Věda a technika
Na souši i na moři: Raketová vojska ve století páry
Tradičně je 19. století nazýváno stoletím páry, a to oprávněně. Parní stroj si podmaňuje svět. Síla páry se promítla i do vojenství. Rakety? Vrtíte hlavou a domníváte se, že rakety si musely počkat až na následující století? Mýlíte se! Právě v 19. století prodělalo použití raket pro vojenské účely velký rozkvět. Značnou inspiraci pro vojenské […]
reklama
zajímavosti
Operace Kondor: Co ukrývá moře u pobřeží ostrova Gozo?
Památky na dějiny Maltského souostroví neleží pouze na souši, ale i v okolním moři. Týká se to i tamního ostrova Gozo. V jeho vodách se potopily nejen lodě dávných Řeků, Féničanů a Římanů, ale překvapivě i plavidla postavená v loděnicích bývalé Německé demokratické republiky. Jednalo se o minolovky třídy Kondor. Zní to jako zápletka z časů studené války, kdy […]
Luxus na hraně šílenství: Kleopatra vypije perlu, aby dokázala, jak moc je bohatá
Hostina vrcholí. Marcus Antonius se usmívá, tolik přepychu už snad ani nelze překonat. Jenže Kleopatra se jenom klidně natáhne pro perlu, která zdobí její ucho … a všichni v sále náhle ztichnou. To, co udělá vzápětí, vstoupí do dějin jako jeden z nejodvážnějších symbolů moci a bohatství. „Deset milionů sesterciů za jedinou večeři,“ pronese egyptská […]
Tajemství Křižovatky světa: Co se skrývá za záplavou neonů?
Tepající srdce newyorského Manhattanu. To je Times Square, monstrózní křižovatka mezi Broadwayí a Sedmou avenue. Jeden průzkum dokonce tvrdí, že 22 centů z každého dolaru utraceného turisty v nejlidnatějším městě USA začíná svůj koloběh právě zde. Times Square má ale i svá tajemství…   Kočár s koňmi rachotí Manhattanem. Pokud byste v něm mohli na konci 19. […]
7 věcí, kterým daly jména antické postavy
Řecké i římské mýty jsou plné zajímavých postav. A ty se schovaly do slov, která v mnoha jazycích používáme dodnes. O některých dobře víme, jiné se tu dobře skryly… AFRODIZIAKUM postava: bohyně lásky Afrodita Nedaleko ostrova Kypr hodí Titán Kronos do moře genitálie svého otce Úrana. Vytvoří se kolem nich bílá pěna (řecky aphros) a […]
věda a technika
Palladium: Vzácný kov prohlásí za podvod!
Jeho objevitel ho nejprve zahalí aurou tajemna. Vzbudí zájem, ale i posměch. Dnes je palladium kovem, který pomáhá udržet čistší ovzduší a udělat ze žlutého zlata bílé. Dobře se tvaruje a krásně se leskne. A pokud chceme pátrat po původu jeho jména, musíme se podívat do vesmíru i do řecké mytologie. Zkuste si představit, že […]
Vidí svět, který si neumíme představit: Kreveta kudlanka a její fascinující barevná realita
Pod hladinou tropických moří žije tvor, který vnímá svět úplně jinak než my. Mantis shrimp nebo-li Kreveta kudlanka nevidí jenom víc barev, její realita je doslova rozšířená o dimenze, které si lidský mozek sotva dokáže představit. Na první pohled vypadá jako barevný korýš s podivně vyboulenýma očima. Ve skutečnosti jde o jednoho z nejlépe vybavených […]
Kameny z Icy: Prováděli dávní Peruánci složité operace?
Když se v peruánské poušti objeví kameny s podivnými obrázky, lidé jsou nadšení. U vytržení jsou i odborníci a média. Jak by také ne: rytiny ukazují sofistikované lékařské zákroky i zvláštní tvory. Ale archeologové jsou nedůvěřiví. Na co nakonec přijdou? A jakou roli v celé věci sehrávají krávy? Pouštní krajina na jihu Peru skrývá mnoho […]
Dokonalé dílo přírody: Jak pavouk tká pavučinu?
Pavučina nevzniká náhodou ani chaoticky, je to dokonalé inženýrské dílo, které pavouk „tká“ s přesností, jakou by mu mohl závidět i člověk. Za její vznik může fascinující proměna tekutiny v jedno z nejpevnějších vláken na světě a instinkt, který pavoukům říká přesně, co dělat. Na začátku všeho je tekuté hedvábí ukryté v těle pavouka. V […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz