Měla pověst něčeho nerozluštitelného, div ne mytického. Přesto se ji podařilo pokořit. Jak?
Pracovník německého kryptografického ústředí v Berlíně Hans-Thilo Schmidt (1888–1943) vstoupil do francouzské kavárny. U jednoho ze stolů ho očekávala jeho spojka. Německý donašeč nepřišel s prázdnou: Prozradil informace o vzhledu a principu německého šifrovacího stroje Enigma.
Enigma vypadala jako psací stroj s ozubenými kotouči v horní části. Po stisknutí písmena na klávesnici se rozsvítila žárovička nad jiným písmenem, což záviselo na konkrétním nastavení šifrovacích kotoučů. Klíč se často měnil, jiný byl i počet kotoučů.
Počet možných nastavení a verzí mohl dosahovat mnoha milionů. Přesto se Enigmu podařilo prolomit.
Enigmu prvně prolomil roku 1932 tým nejlepších studentů z Poznaňské univerzity. Němci však v roce 1939 změnili způsob šifrování, Poláci tak o výhodu zase přišli. Polští zpravodajci v létě 1939 předali podklady Britům.
Ti v Bletchley Parku – speciální instituci pro zlomení nepřátelských šifer – dokázali pod vedením matematického génia Alana Turinga (1912–1954) rozluštit i složitější verze Enigmy.
Díky tomu byli Spojenci o krok napřed před Osou, vyhráli leteckou bitvu o Británii, stejně jako námořní válku o Atlantik a úspěšně proběhla invaze do Normandie.
Mnoho otázek ale zůstává. Turing zemřel za dodnes nevyjasněných okolností, jeho smrt byla oficiálně prohlášena za sebevraždu. Některé podrobnosti o informacích získaných z Enigmy jsou dodnes tajné.
Britští kryptologové mohli znát například pozadí údajné výroby německé atomové bomby. Tajné mohou být i plány na zbraně jako rakety V-2, proudové letouny Messerschmitt Me 262 a další.
Odborníci z Bletchey Parku znali seznam britských agentů v Německu i průběh spojeneckých „špinavých“ operací. Během nich byli údajně zlikvidováni i civilisté.
Příkladem má být německý nálet na britské Coventry v listopadu 1941. Přestože prý britská rozvědka o této akci věděla, kvůli utajení Enigmy mlčela. Zveřejnění takové zprávy by mohly vyvolat vlnu nevole mezi obyvatelstvem.
