O jazyku se říká, že je nejohebnějším svalem lidského těla. Ve skutečnosti ale svalem není – přesněji jde o svalový orgán, ve kterém najdete hlavních svalů rovnou osm. O ohebnosti ale není pochyb…
Lidský jazyk je opravdu zdatný akrobat. Dokážete snad s jiným orgánem či svalem samostatně pohybovat nahoru, dolu, dopředu či dozadu a dokonce provádět takové kousky, jako přeložit ho napůl nebo stočit do roličky? Jen díky své pružnosti navíc jazyk dokáže tvarovat zvuky do slov.
A kde vůbec vzal tyto akrobatické sklony? Svaly jazyka jsou jediné z příčně pruhovaných v těle, které jsou upevněné ke kosti pouze na jedné straně. Onou kostí je jazylka, shodou okolností jediná kost skeletu, která se přímo nespojuje s žádnou jinou!
Jazyk je zkrátka výjimečnou částí těla, podobnou slonímu chobotu nebo chapadlu chobotnice.
Jak velký máš?
Obecně platí, že muži mají delší jazyk než ženy. Pokud ho změříme od špičky až ke kořenu, u žen vám vyjde v průměru hodnota 7,9 cm, u mužů 8,4 cm.
Nejdelší jazyk má údajně Američan Nick Stoeberl – úředně naměřenou délku 10,08 cm si v roce 2015 nechá zapsat do Guinessovy knihy rekordů.
Ani ten však zdaleka nemá na žirafy, jimž jazyk narostl až do délky 61 centimetrů! Na poměr k velikosti těla by však zvítězili spíš chameleoni. Jejich vypláznutý a natažený jazyk je dvakrát tak dlouhý jako oni sami.
Vyplázni ho, ať tě poznám!
Jazyk každého z nás je zcela jedinečný. Natolik, že by se dal použít podobně jako otisk prstů! Co jazyk, to jiný vzor bradavkovitých výběžků zvaných papily, stejně jako trochu jiný velikost i tvar.
Řada vědeckých týmů již usilovně pracuje na způsobu, jak by se dal jazyk používat k biometrické identifikaci osob. Olizovat snímací zařízení by však moc hygienické nebylo – proto by mělo stačit vypláznout jazyk na kameru.
Bez slin to nejde!
Bez jazyka bychom se rozhodně moc nenajedli. A taky jen díky němu vůbec rozeznáme různé chutě. Tenhle úkol však nezvládá plnit sám – pomáhají mu sliny! Teprve ty ve styku s jídlem aktivují na jazyku příslušné chuťové pohárky.
Zkuste si jazyk osušit ubrouskem a ochutnat něco suchého, třeba paprikové chipsy. Že necítíte, jak jsou pikantní? Napijte se vody a všechno bude jinak!
Jako první z chutí většinou cítíme slanou. Právě proto, že sůl se ve vodě nebo slinách velmi rychle rozpouští.
Pohárky plné chutí
Na našem jazyku sídlí 2000 až 10 000 chuťových pohárků, rozmístěných na chuťových papilách. Papily vidíme na povrchu jako malé „kuličky“. Samotné pohárky ale pouhých okem nezahlédneme.
Chuťové pohárky se nám vytvoří ještě dříve, než se narodíme. Správně fungují už ve 4. měsíci těhotenství. Tehdy již plod dobře rozezná chuťové změny plodové vody.
Sladká, slaná, hořká, kyselá a umami. Podle pěti základních chutí, které chuťové pohárky umějí rozlišit, je často na různých tabulkách jazyk rozdělen na několik částí. Sladká je ve špičce, slaná po krajích, hořká vzadu…
…už na konci 20. století však odborníci dokazují, že chuťová mapa jazyka vůbec není přesná. Ve skutečnosti je každá jeho část schopná rozlišit širokou škálu chutí!
Život chuťového pohárku není dlouhý. Každý vydrží pracovat tak 2 týdny, než odumře a nahradí ho jiný.
Chuťové pohárky nám pomáhají přežít. Když našim dávným předkům nějaké jídlo přišlo moc hořké či nechutné, nejedli ho. A zachránili se tak třeba před otravou! Oblíbené sladké nebo slané je zase nejvýživnější.
Jazyková diagnostika
Ukaž mi jazyk, a já ti řeknu, …jakou nemoc máš! Jazyk je k diagnostice používán téměř odnepaměti. Máte příliš červený? Možná vám chybí nějaká složka jídla, třeba kyselina listová nebo vitamín B12. Může to ale znamenat třeba i spálu!
Načernalý jazyk pokrytý chloupky zas upozorňuje na velké množství bakterií. Najdete takový třeba u diabetiků nebo pacientů po chemoterapii. A co žlutý? Pozor, tady může jít o vážné onemocnění jater!
Ani s bílým jazykem to však moc nevyhrajete, nejenže ho mají silní kuřáci či alkoholici, ale někdy značí i infekci. Pupínky či puchýře se mohou objevit při potravinové alergii, boule či otok může znamenat i nádor. A jaký jazyk je zdravý? Hladký a růžový!
Falešný silák
Velmi často bývá jazyk označován za nejsilnější sval v těle. Je to ale mýtus! I kdyby byl samostatným svalem, tak se jeho síla nedá nijak objektiv měřit.
A pokud by to přeci šlo, tak by k větším silákům patřily spíš svaly v oblasti čelistí, srdeční nebo hýžďové.
Nikam nespadne!
„Otevři mu pusu, jestli nemá zapadlý jazyk.“ Staré lékařské příručky radí osobě v bezvědomí zaklonit hlavu a jazyk vytáhnout třeba špendlíkem. První ano, druhé rozhodně ne!
Jazyk zapadnout nemůže, nebo rozhodně ne tak, že by se otočil a spadl do krku. Pouze se jeho kořen dostane k zadní stěně nosohltanu, v důsledku bezvědomí totiž ochabne.
Pohledem do úst nepoznáte, že se to stalo, a proto je záklon hlavy (který jazyk uvolní) namístě pokaždé. S jazykem ale nic nedělte, postiženému můžete akorát tak vyvolat zvracení.
Může ztloustnout
Přibrali jste? Nejvíc je to asi vidět na břiše, v bocích, na obličeji nebo na nohou. Ale co na jazyku? Ano, také jazyk může ztloustnout! I na něm se při nabírání na váze hromadí tuk, a nutno říci, že pro naše zdraví to vůbec není žádoucí!
Pokud je někdo už opravdu obézní, hmotnost a velikost jazyka mu může během spánku bránit v dýchání a způsobovat závažné spánkové apnoe – zástavy dechu, které mohou významně snižovat množství kyslíku v krvi.
Menší jazyk, větší gurmán
Děti jsou často vybíravé a jen tak něco jim nechutná. Zhýčkanost? Spíš hraje roli fakt, že jejich jazyk rozeznává chutě jinak než u dospělých!
Mají stejný počet chuťových pohárků, ovšem rozmístěných na jazyku o poznání menší velikosti! Síť chuťových čidel je tedy mnohem hustší a třeba na pálivé nebo hořké tak reagují citlivěji.
U dětí vítězí chuť sladká – za to ale nemůže jazyk, ale spíš podobnost laktóze v mateřském mléku.