Walter s Rogerem nemají ve škole přednášky. Co s načatým dnem? „Mám vyprahlo v ústech. Spravil by to džbánek vína,“ navrhne Roger kolegovi. Ten souhlasí, a tak zapadnou do nejbližší taverny. Netuší, co tímhle rozhodnutím způsobí.

V oxfordské taverně Swindlestock, na rohu ulic Saint Aldate´s a Queen Street, popíjejí v úterý 10. února 1355 dva univerzitní studenti Walter Spryngeheuse a Roger de Chesterfield.

„To víno nestojí za nic,“ rozčílí se Walter a praští džbánkem o stůl. „Moje řeč. Určitě to ředí vodou,“ přitaká mu Roger. „Hej, co nám tu naléváte za patoky?“ zvolá Walter na hostinského Johna Croidona.

Vzápětí si vymění několik urážek, studenti chrstnou krčmáři víno rovnou do tváře a vrhnou se na něj. Strhne se bitka. Za Croidona se postaví rodina a přátelé, kteří se ozbrojí luky a šípy.

O smír nestojí

„Zatkněte Spryngeheuse a Chesterfielda,“ žádá oxfordský starosta John de Bereford univerzitního kancléře Humphreyho de Cherltona. Sám to udělat nemůže, protože univerzita je mimo jeho jurisdikci.

Zazvoní ale na zvon v kostele svatého Martina, aby svolal místní muže k boji. Oba studentské výtržníky zase ochotně podpoří dvě stovky univerzitních kolegů.

Banální konflikt má totiž hlubší příčiny… Učitele a studenty v Oxfordu už nějaký ten pátek trápí vysoké nájemné bytů i ceny jídla a pití. Domorodce zase štvou výsady univerzity a chování studentů. Spor pokračuje i druhý den.

Bereford podává stížnost králi Edwardovi III. (1312‒1377), kancléř univerzity nařizuje učencům smír. Ti ale místo toho vyrážejí do města a vypalují domy. Bereford proto povolává na pomoc 2000 vojáků. Nepokoje pokračují i ve čtvrtek, kdy za králem zamíří univerzitní kancléř…

Pokuta za mrtvé

Plenění pokračuje, vzduchem létají šípy, ranění sténají. Zabito je 63 učenců a 30 místních obyvatel. Král nařizuje smír a jmenuje komisi, která incident vyšetří. Dá pak za pravdu univerzitě a jejím studentům i učitelům přislíbí ochranu jejich práv.

Starosta města s radními musejí každý rok 10. února, na den svatého Scholastika, přijít na mši za mrtvé a univerzitě platí pokutu jednu penci za každého zabitého učence, dohromady 63 pencí.

Ponižující procedura přetrvá až do roku 1825, kdy se jí oxfordský starosta poprvé odmítne zúčastnit.