„Alkohol napříště nesmí fungovat jako platidlo,“ jedná roku 1808 v souladu s instrukcemi z Británie nový guvernér Nového Jižního Walesu William Bligh. Jeho příjezd do Sydney ovšem nepotěší některé britské důstojníky ze Sboru Nového Jižního Walesu.
Zmiňovaní totiž se soudky rumu, na něž má armáda monopol, čile obchodují. „Proč si trochu nepřivydělat na úkor daňových poplatníků?!“ žertuje zejména jistý John Macarthur (1767‒1834).
Jeho bezskrupulózní chování se již nelíbilo dřívějšímu guvernérovi Philipu Gidleyovi Kingovi (1758‒1808), a tak mu ve vhodném okamžiku zařídil zpáteční lodní lístek do Londýna.
Jakmile se Macarthur vzdal důstojnické hodnosti a jako přesvědčivý argument vytáhl před svými londýnskými ochránci vzorky australské vlny, mohl se ale vrátit zpátky do Austrálie. A tam padne kosa na kámen…
Říkají mu Caligula
„Je to člověk, který tvrdě žádá kázeň,“ šíří se zvěsti o Williamu Blighovi (1754–1817). „Zakazuji vydávat lihoviny jako náhradu za potraviny nebo mzdu,“ prohlašuje rezolutně směrem k armádnímu sboru.
Výbušný povýšenec si mezi místními dokáže nadělat neuvěřitelné množství nepřátel. „Caligula,“ přezdívají mu pro jeho krutost. Tím, kdo se mu nakonec dokáže postavit, je právě „podnikatel“ Macarthur, který prahne především po dalších výnosných kšeftech s rumem.
Na skok pod zámkem
Bligh vytuší Macarthurovy nekalé plány a zabaví mu jeho obchodní loď. Pošle ho rovnou před soud. Jenže to už Johnu Macarthurovi a jeho přívržencům z řad Sboru Nového Jižního Walesu dochází trpělivost. 26. ledna 1808 Bligha sesadí.
Drží ho pod zámkem v domácím vězení. „Pustíme vás, jedině když se vrátíte zpátky do Anglie,“ nabídnou mu a otřesený guvernér souhlasí. Jakmile se ocitne na svobodě, na svůj slib ovšem rychle zapomene.
Teď už ale přetéká pohár trpělivosti s vojenskou vzpourou i vládě v Londýně. Bligha odvolá a na místo vyšle kovaného vojáka Lachlana Macquarieho (1762‒1824) s jeho plukem. Teprve on dokáže s tzv. rumovou rebelií zatočit a situaci v kolonii uklidní.
