Oxygenoterapie je komplexně řečeno léčba kyslíkem, která probíhá jeho inhalací a mnohým pacientům zlepšuje kvalitu života.

Oxygenoterapie pomáhá nemocným s plicními i mimoplicními chorobami. Léčba snižuje potřebu hospitalizace a výrazně prodlužuje dobu žití. Tato metoda se využívá nejen u hospitalizovaných pacientů, ale je možné ji dlouhodobě aplikovat v domácím prostředí.

Zrychluje se tak rekonvalescence pacienta. Podmínkou této léčby je dostatečná ventilace pacienta, musí být funkční dýchací svaly, kyslík vysušuje sliznice dýchacích cest, z toho důvodu se musí podávat zvlhčený.

Typy oxygenoterapie:

1. Krátkodobá léčba kyslíkem Tento typ se obvykle provádí během hospitalizace pacienta v nemocnici, většinou z důvodu přechodné hypoxemie vzniklé z respiračního onemocnění. Kyslík se obvykle podává pomocí kyslíkových brýlí, výjimečně inhalační maskou.

2. Dlouhodobá domácí oxygenoterapie Dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT) je určena pro pacienty s chronickou respirační insuficiencí, jejichž zdravotní stav je momentálně stabilizovaný. Takto nemocní inhalují kyslík minimálně 16 hodin denně s pauzami ne delšími než 2 hodiny.

Kyslík se obvykle podává pomocí kyslíkových brýlí, výjimečně inhalační maskou. Zdrojem kyslíku může být koncentrátor kyslíku, kapalný kyslík nebo tlaková láhev, pacient jej obvykle obsluhuje sám.

Kdy oxygenoterapii nepoužívat? – při epilepsii – při hypertyreóze – po transplantaci orgánů – při infekcích dýchacích cest a plic