Přestože současná pandemie nového typu koronaviru je z medicínského hlediska tragédií, z toho historického a vědeckého se prozatím nejedná o tolik vážný problém. V historii lidstva se vědci a výzkumníci museli již potýkat s mnohem horšími „zabijáky“.
Otázkou, kterou si v současné době pokládá snad každý, je, kdy to vše skončí. Může to trvat měsíce, roky… Podle vědců je však mnohem důležitější dokázat odpovědět na to, co udeří jako další a především kdy.
Pokud naše civilizace nepřejde na udržitelnější životní styl, bude pandemií přibývat, upozorňuje zpráva expertů z roku 2020.
Čekají na svou šanci
Jak naznačila světová pandemie nového typu koronaviru, lidstvo stále ještě může být ze strany přírody zaskočeno poměrně snadno.
Vědci však i dále bijí na poplach, přestože nehodlají vyvolávat masivní vlny paniky, varují, že onemocnění covid-19 je pouhým začátkem.
Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) si v uplynulých měsících nechal vypracovat studii, ze které vznikla zpráva o biologické rozmanitosti a pandemiích, jež jasně naznačuje, že se pandemie budou nejspíše v dalších letech objevovat stále častěji, navíc se budou rychleji šířit a budou také více škodit světovému hospodářství, nejhorší na tom je, že budou také více smrtelné, než zmíněný covid-19. Ze zveřejněné zprávy vyplývá, že současná pandemie je již šestou pandemií od roku 1918, kdy svět zdecimovala španělská chřipka.
Vědci zároveň podotýkají, že přestože je současný vir původem od zvířat, jeho šíření zcela jasně zapříčinila lidská činnost, stejně jako všechny předchozí pandemie.
Specialisté odhadují, že u ptáků a savců se vyskytuje zhruba dalších asi 1,7 milionu v současnosti nepopsaných druhů virů, z nichž až 850 tisíc by mohlo mít schopnost nakazit lidi.
Za vším hledej člověka
„Příčina pandemie covidu-19 ani jiné moderní pandemie není žádným velkým tajemstvím. Lidské činnosti, které způsobují změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti, také vyvolávají pandemické riziko prostřednictvím svých dopadů na naše životní prostředí.
Změny ve způsobu využívání půdy, rozšiřování a intenzifikace zemědělství a neudržitelný obchod, výroba i spotřeba narušují přírodu a zvyšují kontakt mezi volně žijícími živočichy, dobytkem, patogeny a lidmi.
A to je cesta k pandemiím,“ stojí ve vyjádření Petera Daszaka, prezidenta Ekologické aliance a předsedy semináře IPBES. Zpráva však neobsahuje pouze katastrofické scénáře, vědci se shodují na tom, že situaci lze ještě zachránit, výrazné pandemické riziko je možné snížit rapidním omezením lidské činnosti, jež narušuje biologickou rozmanitost.
Zjednodušeně řečeno jde o to, zachovat co nejvíce chráněných oblastí vládními opatřeními. Tato opatření jsou jediným možným způsobem jako omezit kontakt mezi lidmi a volně žijícími druhy zvířat, a tím zabránit přenášení potenciálně nebezpečných chorob.
Autoři navrhují vládnoucím mocnostem, aby se snažily dosáhnout zmiňovaných cílů zdaněním produkce i spotřeby masa a omezením dalších rizikových činností z hlediska vzniku virových epidemií, například obchodu s divokými zvířaty a lovu volně žijících živočichů. Pomoc by mohla také lepší koordinace mezinárodních pandemických plánů.
Ještě není vše ztraceno
Odborníci přesto všechno tvrdí, že vědecká zpráva je nakonec vlastně poměrně pozitivní, lidstvo má údajně stále větší možnosti, jak předcházet pandemiím. Vše však naznačuje, že tím, jak se s nimi vypořádává dosud, své možnosti zcela ignoruje.
Lidský přístup fakticky stagnuje, protože zástupci vlád spoléhají pouze na pokusy o potlačení a následnou kontrolu nemocí, jakmile se objeví.
Přitom výzkumníci zcela jasně dávají najevo, že není možné stále řešit následky s pomocí vakcín a terapií, když existují možnosti, jak těmto situacím předcházet.
„Můžeme uniknout éře pandemií, ale to vyžaduje mnohem větší zaměření na prevenci místo reakce,“ řekl Daszak.
Zpráva IPBES uvádí, že spoléhání se na reakce poté, co se nemoci objeví, je „pomalá a nejistá cesta“, která je navíc drahá a poškozuje ekonomiku i kvalitu lidských životů.
