Máloco na světě je opravdu bezedné. Většina zdrojů či surovin, kterých se třeba zdá pořád dost, se prostě jednou vyčerpá! O co bychom se pomalu měli začít bát?
K čeho stavět?
Ubývá: PÍSEK
Nepatří jen na pláž nebo na dětské hřiště – písek je všude okolo nás! Třetí nejpoužívanější surovina na světě (po vodě a vzduchu) je základem pro výrobu betonu, asfaltu či skla. A jeho spotřeba v mnoha zemích stále stoupá.
Jen Čína v letech 2010 až 2013 spotřebuje tolik písku, jako USA za celé 20. století! A i když se písek stále tvoří v korytech řek, světová poptávka už toto množství dvojnásobně převyšuje.
Písek z pouště bohužel pro stavění vhodný není, a proto si i pouštní Dubaj musí na stavbu mrakodrapu Burdž Chalífa nechat dovézt písek z Austrálie. Na první pohled obyčejná surovina tak brzy možná bude mít cenu zlata…
Zemědělství nad propastí
Ubývá: ÚRODNÁ PŮDA
Počet obyvatel na planetě roste a všichni potřebují jíst! Což znamená pěstovat stále více plodin. Ale kde, když plocha úrodné půdy následuje přesně opačný trend?
Zemědělské plochy se zmenšují – kvůli růstu měst, znečištění ovzduší i proto, že stále na stejném místě se pěstovat nedá. Půda je po čase vyčerpaná a bez živin.
V současnosti na světě zmizí zhruba 12 hektarů zemědělské půdy každý den! A nová se tvoří pomalu, zvětralou vrstvu zemské kůry musí prokypřit vzduch, voda i rozkládající se organická hmota. Pesimisté varují, že nám všechna úrodná půda dojde už za 60 let!
Na Slunci hodně, na Zemi málo
Ubývá: HELIUM
Létajícím balonkům brzy odzvoní – heliem bude třeba pořádně šetřit! Používá se totiž i v řadě důležitějších oblastí, od zdravotnictví, přes vojenství až po výrobu elektroniky. Jenomže na Zemi ho bylo vždy spíš jako šafránu.
Většina helia se získává ze zemního plynu, nějaký se nachází v minerálech či atmosféře, ovšem zásoby jsou konečné. Kolik helia ještě máme? Odhady se různí, někteří předpovídají i konec do roku 2040!
Paradoxem je, že helium je po vodíku druhým nejrozšířenějším prvkem ve vesmírů. Tvoří se hvězdách, tím, jak svítí. Na hvězdy je to však za heliem daleko a k ostatním vesmírným dolům zatím také.
Vánoce bez kapra?
Ubývají: RYBY
Zatím se možná zdá, že se to v oceánech rybami jen hemží. Je vůbec možné, že by jednou byly prázdné? Více než polovina rozlohy světových moří už se dnes ale používá k rybaření.
Především jde o okolí čínských a evropských břehů, kde už ryb nějakou dobu drasticky ubývá. A ty, kterou nejsou chyceny do sítí, umoří ve vodě stále vzrůstající množství plastů.
Mizí však i ryby sladkovodní. Odborníci připomínají, že za posledních 50 let kleslo celkové množství ryb na světě o polovinu a těch sladkovodních dokonce o 80 %! A minimálně třetina druhů je na pokraji vyhynutí…
Arabica v ohrožení
Ubývá: KÁVA
Když vám dojde káva, koupíte nové balení. Ale co když dojde veškerá káva na světě? Velkou část světové produkce stále tvoří divoká káva (původní druhy a odrůdy) rostoucí v pralesích. A ta na tom vůbec dobře není!
Britští vědci v jedné své studii spočítají, že ze 124 známých druhů kávy se 60 % nedožije konce století. Ohrožená je i velmi oblíbená Arabica. V Etiopii, největším kávovém dovozci Afriky, jí do konce století dle odhadů zbude už jen desetina! Vše záleží na rychlosti ubývání lesů a na změnám klimatu.
Budeme muset do vesmíru?
Ubývá: ZLATO
A jak dlouho nám bude dělat radost jeden z nejoblíbenějších drahých kovů? V posledních 20 letech již bylo objeveno jen málo nových míst k těžbě a velký důl žádný. Že by se i zásoby zlata blížily svému konci?
Zlato má výhodu, že po použití nikam nemizí – ve formě šperků a dalších předmětů je tu s námi pořád. A i tady se nabízejí zásoby z vesmíru. Když v roce 2015 kolem nás proletí 300metrový asteroid 2011 UW158, veze si zásoby zlata za bilióny korun!
Na Zemi podle vědců zlato původně ani nemělo být. Donesly ho se sem možná právě meteority, někdy před 4 miliardami let.