Má miliony fanoušků. Plakáty s její podobiznou visí v nejednom pokoji. Oslnivá Jane Fondová ale šlápne vedle. Herečka se během vietnamské války postaví na stranu nepřítele!
Na poličce jí stojí dvě sošky Oscarů – roku 1971 si jednu odnese za snímek Klute a o sedm let později za film Návrat domů. Jane Fondová (*1937) si svou slávu dokáže udržet.
Živí se jako herečka, politická aktivistka, producentka a spisovatelka. Milovaná umělkyně ale během úspěšné kariéry pořádně škobrtne. Roku 1972 si vyslouží hned dvě přezdívky. Ta slušnější ji nazývá Hanojským děvčetem. Ta horší zní Děvka z Hanoje. Jakou zradou si kráska tohle přízvisko vysloužila?
Hledá se. V jednu chvíli tahá z krabičky cigaretu za cigaretou, aby se o půl roku později vášnivě angažovala v boji proti kouření.
Jane Fondová sice během života často přeskakuje od jednoho postoje ke zcela opačnému, ale když se již do něčeho pustí, dělá to více než svědomitě. V roce 1962 na ní mohou mladí vojáci oči nechat. Stane se Miss rekrutů!
O tom, že trpí bulimií, které se nezbaví dlouhých 35 let, nemá nikdo ani tušení.
Válka ve Vietnamu roztáčí svá soukolí v roce 1955. Málokdo v tu chvíli hádá, že se boj proti komunismu v Asii protáhne na 19 let a počet mrtvých se bude šplhat k 5 000 000 lidem. Spojené státy americké patří v téhle válce k velmocím.
Ani to ale nebude stačit k na první pohled jistému vítězství. Severní Vietnam nakonec oslaví triumf. Než se tak stane, vzedme se v USA vlna odporu proti pokračování konfliktu.
Mezi skandováním hnutí hippies „Nechceme válku, chceme mír!“ zaměří všechna média svou pozornost na incident, kterého bude Jane Fondová ještě dlouhá desetiletí litovat.
Vietnamské město Hanoj najdete přibližně 100 kilometrů západně od Tonkinského zálivu. Jane míří právě sem. Ta samá kráska, která se promenádovala po molu v mundúru americké armády, tu roku 1972 převléká uniformu!
Severovietnamská komunistická vláda ji pozve na oficiální návštěvu – a ona přijímá! V tu chvíli již kroutí mnoho Američanů nechápavě hlavou. Třešnička na dortu však teprve přijde.
„Přestaňte s bombardováním!“ vyzývá herečka vládu USA a nechává se u toho vyfotit v uniformě severokorejských vojáků s protiletadlovým kanónem za zády.
„Letectvo Spojených států úmyslně rozbombardovalo hráze na Rudé řece, na to doplácejí zejména civilisté,“ pohoršuje se Jane Fondová v Hanoji nad svými krajany.
S největší pravděpodobností však USA za kolapsem na řece vůbec nestály – šlo jen o protiamerickou propagandu. To potvrzuje i novinář Joseph Kraft (1924 –1986): „Poškození útokem ze vzduchu by vypadalo úplně jinak,“ osvětluje.
Jane navštíví i několik zajateckých táborů, ve kterých živoří američtí vojáci. „Chtěli jsme, aby doma řekla, jak je to tu zlé, a ona nás místo toho naprášila dozorcům,“ líčí vězni po válce.
„Ta Hanojská děvka,“ rozčilují se veteráni z Vietnamu, kdykoliv přijde řeč na Jane Fondovou. Herečku doma čeká studená sprcha veřejné nenávisti. „Je to zrádkyně! Šlo o jasnou vlastizradu!“ zacházejí někteří její kritici do extrému.
Jane si svou chybu uvědomí a omluví se. Ale ti, kteří cedili ve vietnamské džungli krev, již její dokonalou postavu v kasovních trhácích nemohou vystát…
