Když v roce 1295 už nevyhovuje dnešní Starý Plzenec rychlému rozvoji, zakládá český král Václav II. (1271–1305) na soutoku řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy další město.
Nejdříve ho pojmenuje jako Novou Plzeň, ale když stará část definitivně ztratí svůj význam, říká se té nové už jenom Plzeň. Město je „pokřtěno“ podle staročeského slova plzěti (tedy mokvat nebo vlhnout).
Blátivé místo
Z toho vyplývá, že dnešní západočeská metropole stávala na podmáčeném terénu. Mistr Hilarius Litoměřický v roce 1467 ve svém latinském kázání dokonce prohlašuje, že město založili „na místě pro hojnost vod poněkud kluzkém“.
Název v mužském rodě
S plži, jak se někdy traduje, tedy nemá Plzeň společného nic. Perličkou ale je, že až do poloviny 17. století se název uváděl v mužském rodě, teprve v roce 1651 se poprvé setkáváme s Plzní v rodě ženském.
