Důkazy o kvalitě silnic ve starověkém Římě se nacházejí v různých koutech Evropy, kam nohy římských legionářů zamířily. Cesty ale nesloužily pouze k technickým účelům.
Dělníci v lesích u Londýna například v roce 2011 nalezli pozůstatky 26 metrů široké silnice vytvořené z vrstev štěrku. Zhruba před 2000 lety spojovala Londinium (dnešní Londýn) s Iscou (nynější Exeter).
Pochodující masy
Postavili ji římští dobyvatelé v 1. století n. l. a sloužila k převážení nákladů i zastrašování obyvatel. Pohled na masy legionářů, pochodujících po cestě, měl každého odradit od protestů proti římské nadvládě.
Prostředkem „dálnice“ se táhla vyvýšenina o výšce 4,5 metru, po níž vojáci právě pochodovali. V obyvatelích dobytých území měli vzbuzovat strach.
O zbytcích se vědělo
Po okrajích se pak převáželo zboží a dobytek. Peter Addison z Úřadu pro anglické památky vysvětlil: „O silnici se vědělo, ale když ji chtěla lesní správa najít, tvrdě narazila. Porost zde byl tak hustý, že se v něm skoro nedalo pohybovat.
Pak ale zavolali mě a podařilo se mi ji objevit. Je částí silnice vedoucí od Bradbury Rings do pevnosti v Dorchesteru a součástí sítě komunikací z dnešního Salisbury do Exeteru.“
