V každodenním životě se setkáváme s mnoha rčeními, příslovími i pranostikami. Některá mají hodně zajímavé pozadí. V nové rubrice se jim podíváme na zoubek a vysvětlíme si, co vlastně znamenají i jak vznikly.
Dnes si řekneme, co je to fištrón a odkud se toto slovo vzalo. Zjistíme, co se stane, když umělce políbí Múza a co znamená mít vychování řeznického psa.
Ohlédneme se za děním v městech Sodoma a Gomora a dozvíme se, co nám říkají listopadové pranostiky.
… fištrón
Dnešní mladá generace už bude sotva znát slovo fištrón, protože ho nahradily zcela jiné výrazy. Ale ve starší literatuře a ve filmech pro pamětníky se na něj dá narazit a tak není na škodu se podívat, co vlastně znamená a jak vůbec vzniklo.
Fištrón člověk mít může anebo taky nemusí. V tom druhém případě má smůlu, protože jde o bystrost, důvtip nebo inteligenci.
Epocha vysvětluje:
Podle jazykovědců je třeba hledat původ výrazu v němčině. Německé slovo (der) Fischtran je složeno ze dvou podstatných jmen a sice (der) Fisch, což je ryba, a (der) Tran, tedy rybí (případně velrybí) tuk či olej.
A protože rybímu tuku se přikládá posilující vliv na celé tělo, odborníci tvrdí, že podle dávného úsudku mohl mít účinek i na bystré uvažování. Někteří si však myslí, že by v tomto případě mohlo jít spíše o zkomolené slovo (der) Verstand, tedy rozum.
… polibek od Múzy
Když umělce políbí Múza, je to pro něj velké štěstí. Toto přirovnání totiž vyjadřuje okamžik, kdy dostane nápad na výjimečné dílo. V dávných řeckých bájích jsou Múzy dcerami boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné a je jich celkem devět.
Každá z nich „má na starosti“ jiný obor umění. Mladé, inteligentní a krásné Múzy prý diktovaly básně, písně nebo literární díla umělcům tak zblízka, že vznikla představa o polibku na čelo, kterým vnuknou tvůrčí nápady.
Epocha dodává:
Latinské rčení „Inter arma silent musae.“ tvrdí, že Múzy ve válce mlčí. Není na tom nic divného, protože během krušných válečných časů jde obvykle umění stranou. Neplatí to však vždy. Existuje řada uměleckých děl, které vznikly právě za války.
Příkladem může být Symfonie č. 7 C Dur, op. 60 hudebního skladatele Dmitrije Šostakoviče (1906-1975), jedna z nejslavnějších skladeb 20. století.
Skladatel ji napíše pro povzbuzení sovětského národa v roce 1941, první část komponuje před evakuací přímo v těžce zkoušeném a obléhaném Leningradu.
… listopadové pranostiky
Listopad je měsíc, kdy obvykle začíná advent a také se slaví svátek svatého Martina (11.11.) i svátek svaté Kateřiny (25.11.). Tyto věci spolu souvisí.
Advent byl dříve ve znamení půstu a martinská husí pečínka nebo kateřinské hody jsou tehdy vítanou příležitostí, jak se před tichými týdny rozjímání a omezeného jídelníčku pořádně nasytit.
Epocha doplňuje:
K těmto dnům se však vztahují i pranostiky o vánočním počasí, třeba: „Martin a Kateřina na blátě – vánoce na ledě“.
Ale i další listopadové svátky slouží jako předpověď toho, co lze očekávat v dalších týdnech, třeba „Jíní o Všech svatých (1.11.) věští tuhé mrazy o Vánocích.“ nebo „Když na Dušičky (2.11.) jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.“, zatímco obecné předpovědi se dívají dále: „V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody“.
… Sodoma a Gomora
„Tak tohle je Sodoma a Gomora!“ Tento rozhořčený výkřik můžeme slyšet tehdy, když se někdo stane svědkem prostopášnosti nebo neřesti, zkrátka a dobře nemravného chování, kterého jeho aktéři vůbec nelitují.
Kdysi dávno jsou podle Bible poblíž Mrtvého moře dvě nádherná města: Sodoma a Gomora. Lidé se tam mají tak dobře, že si ničeho neváží a z nudy se dopouštějí různých nepravostí a smilstva.
Rozhněvají tím samotného Boha, který se rozhodne obě hříšná města nadobro smazat z povrchu zemského.
Epocha připomíná:
A zkáza bude odpovídat tomu, jak rozmařile se tamní lidé chovají. Bůh ke zničení použije oheň a síru! Archeologické výzkumy v jordánské lokalitě Tall el-Hammam nedaleko Mrtvého moře ukázaly, že zde asi před 3600 lety byla zničena obydlená oblast.
Podle výzkumů má tehdejší zánik podivnou příčinu, kdy část vzorků prošla teplotou až 2000 °C. I nálezy na Zemi jinak málo přítomných kovů nasvědčují tomu, že místo bylo zřejmě zasaženo výbuchem vesmírného tělesa v zemské atmosféře. Incident prý mohl být větší, než slavná tunguzská exploze.
… řeznický pes
Pokud se o někom řekne, že má (vy)chování řeznického psa, pak to není žádné vyznamenání nebo lichotka. Právě naopak. Takový člověk se totiž chová permanentně neurvale a je mu jedno, s kým právě mluví a v jaké situaci.
Stejně tak ho nezajímá, pokud svým jednáním někomu ublíží nebo ho urazí. Je to zkrátka hrubián každým coulem.
Epocha vysvětluje:
Řezničtí mistři se dříve neobešli bez pomocníků.
Zatímco lidští jim ulehčovali práci, ti psí chránili řezníkův majetek a někdy tahali vozík se zbožím.
Museli proto být nejenom velcí, silní a statní, ale také dobře vycvičení. Výcvik z nich udělal nesnášenlivá zvířata, ochotná se pustit do každého, kdo se objeví v jejich blízkosti a znamená potenciální nebezpečí pro svěřené teritorium.