Dobývání oblohy se stalo výsadou mužů. Jenže vším pořádně zamíchala 2. světová válka. Životy pilotů mají vysokou cenu, což se ukazuje například v roce 1940 při bitvě o Británii. V RAF dostávají prostor i ženy. Nejde přitom o bojové lety.

Některé ženy mají z předválečné doby pilotní licenci, nebo jí získávají v průběhu 2. světové války. RAF přitom potřebuje každou ruku nejenom do ostré palby. Je nutné udělat spoustu cvičných, pomocných letů.

Jde akce, kde nehrozí takové riziko jako v přímém boji, a proto se ke slovu, respektive ke kniplu dostávají i ženy. Podobně se situace vyvíjí i v USA.

Hitlerova oblíbenkyně

V Luftwaffe, stejně jako v anglickém letectvu RAF, se také objevují ženy.

Ani ony ale nejsou nasazovány přímo v bojových operacích, ale slouží například jako pozemní personál letiště nebo také při pomocných letech (přemisťování nových letadel na vojenská letiště apod.).

Jako testovací pilotka Luftwaffe se proslavila Němka Hanna Reitschová (1912–1979), ovšem startovala jenom pro nebojové účely.

V testovacím centru německého letectva jí zaměstnávali už od roku 1937. Po roce 1939 zkušebně létala v nejnovějších modelech letadel a stala se také oblíbenkyní nacistického vůdce Adolfa Hitlera (1889–1945), od kterého dostala vyznamenání Železný kříž I. třídy osázený diamanty.

V dubnu 1945 unikla v letadle Arado 96 z Hitlerova obleženého berlínského bunkru.

Slaví i úspěchy

Trochu jinak se k věci postavili Sověti, kteří nezůstali u toho, aby ženy pomáhaly na letišti nebo pilotovaly cvičné lety nebo pomocné přesuny. Od 8. října 1941 mohou být k letectvu přijímány i ženy.

Josifa Vissarionoviče Stalina (1953) k tomuto kroku přesvědčí ruská průkopnice létání Marina Raskovová (1912‒1943). Sověti  pak svoje pilotky posílají na stíhačkách a bombardérech do přímého boje s nepřítelem. Některé z nich sklízí úspěchy.

Známé jsou kromě Raskovové i Polina Osipenková a Valentina Grizodubová.