Zatímco dříve se celá řada ptačích druhů přesouvala z jihu na sever do Arktidy za blahobytem, jež skýtal dostatek potravy a bezpečná útočiště, v současnosti tomu tak již není – ptactvo migruje stále, avšak v místě jejich cílové destinace se okolní podmínky během let drasticky změnily.

Nejen do tropických a subtropických oblastí míří migrující ptactvo, spousta ptáků odlétá i do severních zeměpisných šířek, kde je doposud vítala sezónně bohatá, pestrá a snadno dostupná potrava, úkryty vhodné pro přežití a pro rozmnožování, menší výskyt parazitů a tlaku ze stran predátorů na rozdíl od oblastí okolo rovníku.

Naneštěstí se kvůli klimatickým změnám a zásahu člověka vše změnilo, a to k horšímu.

Konec ráje na zemi

Studie zaměřená na sledování narušení přínosu migrace u ptáků, savců a hmyzu mezinárodní skupiny odborníků pod vedením RNDr. Vojtěcha Kubelky, Ph.D., z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe předestřela 25 konkrétních problematických bodů, s nimiž se migrující živočichové (například bahňáci, racci, husy, kachny, alky, rybáci, pěvci, sobi, netopýři, motýly a vážky apod.) musí nyní potýkat.

Výsledky byly uveřejněny v časopise Trends in Ecology and Evolution a mohly by být impulzem pro další bádání či pro zavedení ochranářských opatření, zmírňující klimatické vlivy.

Jaké jsou příčiny?

Za strádáním nejen ptactva stojí především snížený přísun potravy, který se odvíjí od procesu nazývaného jako tzv.

trofický/fenologický nesoulad – tento pojem značí situaci, kdy není reprodukce stěhovavých druhů synchronizována s dobou, kdy rostlinná produkce a výskyt hmyzu dosahují v tamějším prostředí maxima.

Kvůli stále výraznějším klimatickým změnám dochází rovněž k čím dál častějšímu rozšíření patogenů a parazitů do severních oblastí, tam vyvolávají celou řadu chorob, dokonce mohou i za hromadné úmrtí zvířat.

Výskyt predátorů na severu taktéž narůstá – například liška obecná (Vulpes vulpes) -, v ohrožení jsou nejen dospělí jedinci, ale převážně hnízda a mláďata.

Nestíhají reagovat

Migrující zvířata nemají k dispozici dostatek času, aby se na rychlé tempo změn stihla adaptovat. Stojí tváří v tvář doposud neznámým hrozbám, potýkají se s menší reprodukcí a s většími počty uhynulých jedinců. Podle Kubelky jsou tato zjištění alarmující.

Žili jsme v přesvědčení, že severní hnízdiště představují pro stěhovavé živočichy bezpečné přístavy. Ale to již bohužel zdaleka neplatí.

„Řada lokalit v Arktidě a mírných severních šířkách může nyní pro různé stěhovavé druhy, včetně bahňáků, sobů nebo motýlů, představovat ekologické pasti nebo ještě hůře, kompletně degradované prostředí z pohledu výhod pro migraci,“ dodal odborník.

Živočichové tak v současnosti čelí dvěma hrozbám – jednak nízké reprodukci v místech rozmnožování, jednak zhoršujícímu se přežívání dospělých jedinců během jejich migračních tahů.

Ochrana je více než potřeba

Hnízdiště v severních oblastech mírného pásma a v Arktidě dle slov odborníků, kteří se na studii podíleli, vyžadují značnou ochranářskou pozornost.

„V sázce je zejména osud populací a druhů obývajících severní Arktidu, protože tato zvířata nemohou kvůli bariéře Severního ledového oceánu z měnícího se prostředí unikat dále na sever a pokud se situace nezlepší, mohli by se v příštích desetiletích dostat až na pokraj vyhynutí,“ dodal Kubelka.

V potaz připadá i ochranný prvek, v rámci něhož dojde ke zmapování stresových faktorů pro migrující živočichy v prostoru a čase, jenž by výrazně napomohl určit místa bezpečná pro rozmnožování a pro život a naopak oblasti, kde se vyskytují nejrůznější nástrahy v podobě ekologických pastí.

Častější výskyt ekologických pastí

Ekologické pasti jsou potenciálně devastujícím jevem, k němuž dochází tehdy, když jsou zvířata přitahována do nekvalitních stanovišť, kde je ohroženo přežití, reprodukce nebo růst. Jsou běžnější, než by si kdo mohl myslet.

Dešťové mokřady jsou například pastmi na žáby – dospělé žáby v těchto znečištěných stanovištích bez problémů žijí a rozmnožují se, přestože jejich potomci trpí nízkou šancí na přežití.

Taková stavební okna jsou také pastí, jelikož hmyz jako jepice si plete polarizované světlo, jež se od nich odráží, a klade vajíčka na sklo v domnění, že je to vodní plocha.